Článek
Američané chtějí v České republice umístit radarovou část své protiraketové základny, vláda s nimi hodlá o této nabídce jednat. Rozhodnout by o ní měl podle předsedy kabinetu Mirka Topolánka (ODS) parlament, referendum považuje premiér za zbytečné.
Foto: PRÁVO/Petr Hloušek
Iniciativa Ne základnám, která dnešní demonstraci pořádala, se domnívá, že kabinet má slabý mandát a klame veřejnost. Základna by podle ní zásadně poškodila bezpečnost a zájmy obyvatel. "Pokud vytrváme, můžeme Spojeným státům zasadit nejtěžší ránu za posledních několik desítek let," uvedl řečník ke shromážděným. Jednání o základně a případný souhlas s ní přirovnal k pozvání okupačních vojsk v roce 1968.
Demonstranti svůj názor vyjadřovali i transparenty s přeškrtnutou raketou a s hesly "žádné základny" a "zrušte NATO". V davu byly vidět vlajky Komunistického svazu mládeže.
Foto: PRÁVO/Petr Hloušek
Iniciativa Ne základnám vznikla v červenci 2006, zároveň sbírá podpisy pod petici za referendum o umístění základny. Loni v září bylo pod různými peticemi proti umístění americké vojenské základny v České republice téměř 40 000 podpisů. Zastánci základny soudí, že radarová stanice bezpečnost státu i celé Evropy zvýší a těžit z ní budou i tuzemské firmy a český výzkum.
Podle průzkumu agentury STEM, jehož výsledky v sobotu přinesla Česká televize, si 45 procent lidí myslí, že přítomnost základny v Česku sníží bezpečnost země. Opačný názor zastává rovná čtvrtina oslovených. Radar je pro obyvatele nejpřijatelnější variantou, s jeho umístěním souhlasí 46 procent. Přítomnost raket či celé základny schvaluje jen 21, respektive 19 procent.