V Praze-Bubnech už stojí skelet nového nádraží

Variantou pro nové sídlo, do něhož by se vešla celá Správa železnic, je podle Kupky také novostavba u nádraží Praha-Smíchov. Do ní se má ale vejít také Ředitelství silnic a dálnic a je tak již zřejmé, že by kapacita budovy nestačila. Bylo by také vhodnější, aby obě státní organizace měly vlastní sídla.

Stavba na hlubokých pilotech a založená ve veliké jámě poblíž Negrelliho viaduktu vyniká masívními sloupy a prostupy na střechu. Právě na ní by se mohlo ještě dále stavět.

„Skutečně se počítá s nástavbou dalších podlaží. Jednou z variant je, že by to v budoucnu mohlo být nové sídlo Správy železnic. Máme zájem sestěhovat do jednoho místa hned několik budov, kde teď Správa železnic působí,“ řekl Kupka.

Ministr předpokládá, že vlaky v místě pojedou za rok, zatím ve zkušebním provozu. Ač bude část trati na Kladno po zastávku Výstaviště elektrifikovaná, vlaky by měly být zatím dieselové.

„V budoucnu se může otevřít možnost pro vlaky hybridní, které se letos poprvé rozjedou v Moravskoslezském kraji. Může to být příležitost i pro tuto trať, než bude finálně dokončená. Ale platí, že v srpnu příštího roku se obnoví spojení mezi centrem Prahy a Kladnem,“ uvedl ministr.

Další úseky zatím elektrifikovány nebudou. Jde zejména o část trati mezi dejvickým a veleslavínským nádražím, plánovanou v hlubokých tunelech pod zástavbou. Zde se podle Kupky upravuje dokumentace pro posouzení vlivů na životní prostředí EIA. Tunely pod Střešovicemi mají své odpůrce.

Pro stavbu odbočky na letiště z Ruzyně, potažmo Veleslavína, bude podle Kupky Správa železnic hledat partnera pro takzvaný PPP projekt, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Část současné stavby mezi Negrelliho viaduktem a budoucí stanicí Výstaviště vede po nové železobetonové estakádě. S její výstavbou se podle stavbyvedoucího Jana Kubra z Metrostavu začalo loni. „Víceméně mimo pár kousků říms a asi 70 procent izolací máme estakádu hotovou. Kompletní most pro realizaci železničního svršku bude 25. listopadu tohoto roku,“ uvedl Kubr.

Podle Kupky se klade velký důraz na hydroizolaci, vedle asfaltu se používá takzvané pěnosklo. Jde také o odhlučnění, protože estakáda vede kolem činžáků pražského Malého Berlína.