V postoji k uprchlíkům jsou Češi rozpolceni

„Podpora ukrajinských uprchlíků v čase příliš neklesá, ale vyostřují se postoje části těch, kteří jsou proti uprchlíkům,“ konstatoval STEM

Jestliže v červnu souhlasilo s pobytem uprchlíků 56 procent lidí, v září to bylo 51 procent.

„Neklesá však podíl těch, kdo si myslí, že ukrajinští uprchlíci by měli dostat příležitost zůstat u nás i po konci války. Podíl takto smýšlejících je nadále kolem 40 procent,“ dodala agentura.

Jako přínos pro společnost vnímá Ukrajince 27 procent lidí, zatímco podle 55 procent mohu představovat ohrožení. Obecně jsou uprchlíkům z Ukrajiny více nakloněni voliči stran vládní koalice (z 80 procent), zatímco stoupenci opozice i neparlamentních uskupení vesměs pobyt uprchlíků nepodporují.

Podle nadpoloviční většiny lidí (54 procent) se jejich vztah k uprchlíkům nezměnil, zatímco 42 procent uvádí zhoršení postoje.

Česká společnost zůstává konzistentní v postojích odpovědnosti za rozpoutání konfliktu. Podle 65 procent dotázaných je na vině Rusko.

Z výzkumu rovněž vyplynulo, že tři čtvrtiny (73 procent) respondentů nevnímá, že by se v souvislosti s příchodem uprchlíků nějak změnila jejich situace, případně změnu vnímají jako neutrální. Čtvrtina respondentů pociťuje negativní dopad.

„Mezi lidmi, kteří pobyt ukrajinských uprchlíků u nás rozhodně odmítají, je pak více než polovina těch, kdo vnímají negativní dopad jejich příchodu na svůj život,“ konstatoval STEM.

Nejčastěji byly negativní dopady formulovány skrze dostupnost míst ve školkách a školách, dostupnost bydlení, případně nárůst kriminality.

Lidé nejčastěji vnímají setkání s uprchlíky jako neutrální (38 procent). Převážně pozitivní zkušenost deklarovalo 23 procent lidí, negativní 18 procent. Zbývající pětina (21 procent) osobní zkušenosti s uprchlíky nemá.

Šetření probíhalo v červnu a září, přičemž v obou případech se do něj zapojilo přes 1000 respondentů.