V plzeňské nemocnici skenovali hnízdo sršní asijských, jako by to byla těhotná žena

Právě jeho pracovníci hnízdo, které je 75 centimetrů vysoké a při nálezu mělo zhruba 7,5 kilo, preparovali. Mimochodem teď už váží méně, protože je vysušené.

„Nachází se v něm osm pater, deváté je nedodělané. Uvnitř bylo sedm až osm tisíc jedinců, z toho osm set dospělých,“ vypočítal entomolog Jan Walter.

Drtivá většina sršní zůstala tedy ve stádiu kukel. Přibližně 450 bylo dospělých samců, zbytek dělnic a pět královen, které nestihly hnízdo opustit. „Stavba příbytku jim trvala zhruba měsíc,“ odhadl odborník.

Kolegové z Entomologického ústavu provedli u hmyzu genetické testy. „Ty potvrdily, že jde o linii šířící se Evropou. Přesný stát ale určit nedokážeme,“ přiblížil Walter.

Stále platí dvě teorie – že sršně asijské se mohly dostat do České republiky přirozenou cestou, nebo transportem. „Přilétly buď z Bavorska přes Všerubský průsmyk, nebo se k nám dostaly kamionem z místa výskytu,“ nastínil.

Tento invazivní druh hmyzu, který zabíjí včely, dolétne až 78 kilometrů. Hnízdo viselo na akátu v plzeňské městské čtvrti Skvrňany. Jen sto metrů odtud se nacházel úl. Sršně asijské na něj ale nezaútočily.

„Včela medonosná je pro ně takový fastfood. Rychlý a snadný zdroj potravy. Zatímco včela asijská dokáže proti sršním bojovat, naše medonosná to neumí,“ porovnal Walter.

Téměř neporušený hmyzí příbytek sundali ze stromu hasiči. Vědci ho nechtěli rozebírat, aby zůstal kompletní, ale zároveň se potřebovali podívat dovnitř.

Požádali proto o pomoc plzeňskou Mulačovu nemocnici a podrobili hnízdo CT snímkování. „Použili údaje pro těhotnou ženu,“ zmínil.

Díky řezům vidí odborníci do každého patra. „Dokážeme spočítat jednotlivé komůrky i to, kolik jedinců se tam vyskytovalo,“ řekl entomolog. Překvapivé pro něj bylo, že sršně nedokončily vývoj. „Zřejmě tak nejsou v tuzemsku příliš dobré podmínky,“ odhadoval.

Očekává však, že se v budoucnu objeví další místo. A doporučuje všem včelařům napříč republikou, aby se měli na pozoru.

Na objevu hnízda se podíleli i pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Ti začnou na jaře mapovat oblast právě na Skvrňanech a okolí. Společně se včelaři budou k zřejmě k úlům dávat pasti.

„Je to stará osvědčená metoda. Plastovou nádobu upravíme tak, aby dovnitř zvíře mohlo vlézt, ale z ní už ne. Jako návnadu připravíme ve stejném poměru víno, pivo a sirup. Třeba víno se tam dává kvůli tomu, aby to nelákalo včely,“ vysvětlil vedoucí oddělení péče o přírodu a krajinu z uvedené agentury Zdeněk Myslík.

Podle něj mají na monitoring dost času. „Královny vylétávají až ve druhé polovině roku a zakládají nové kolonie. Snad ale nenajdeme nic,“ doplnil.

Hnízdo si zájemci od pátku prohlédnou v Západočeském muzeu v Plzni. Je součástí výstavy Bezobratlí kolem nás.