Článek
Doporučení volají po vyjasnění pravidel kolem možného střetu zájmů poslanců, soudců či prokurátorů, přijímání darů a dalších výhod nebo kolem styků s lobbisty. Dalším cílem je zprůhlednit fungování parlamentních výborů a podvýborů, ale také výběr nebo odvolávání představitelů justice.
Česku loni patřilo poslední místo v pořadí 42 zemí, kterému vévodily skandinávské státy, z nichž Finsko a Norsko zcela splnily všech 14 doporučení. Další přední příčky náležely Británii a také pobaltským státům. Spojené státy či Slovensko se řadily do druhé desítky. Na opačném konci figurovaly před Českem Srbsko a Bosna, které však letos ČR splněním jednoho z doporučení přeskočila.
Podle podrobné zprávy zveřejněné letos v březnu splnila Praha požadavek na přijetí profesního etického kodexu pro státní zástupce spojený s jejich následným zaškolením. Dalších sedm doporučení zatím Česko splnilo podle orgánu RE částečně. Je mezi nimi například snaha o přijetí pravidel pro styky zákonodárců s lobbisty. Ve zbylých šesti bodech nebyly výzvy splněny vůbec a GRECO označila stav jejich plnění za „celkově neuspokojivý”.
Středeční výroční zpráva konstatuje, že hodnocené země celkově splnily více než třetinu doporučení. Nejlépe se daří předcházet korupci mezi prokurátory, v jejichž oblasti byla splněna již téměř polovina všech doporučení. Nejméně naopak pokročilo přijímání pravidel týkajících se zákonodárců, kde státy splnily jen zhruba čtvrtinu výzev GRECO.
Česko by mělo zlepšit prevenci korupce poslanců a soudců, vyzývá Rada Evropy
„To do značné míry objasňuje, proč je důvěra lidí v politiky tak nízká a bude dále klesat, pokud se politici nebudou více snažit o dodržování morálních standardů,” uvedl ve středu šéf skupiny Marin Mrčela.
Rada Evropy je mezinárodní organizace se sídlem ve Štrasburku, která sdružuje 47 evropských zemí, nemá spojitost s Evropskou unií a jejími institucemi. V GRECO jsou kromě členů RE ještě Spojené státy, Bělorusko a Kazachstán.