V otevírací době o svátcích se taky nevyznáme, přiznávají poslanci

Na změnách stávajícího systému se poslanci neshodnou. Někteří členové Sněmovny jsou pro plošné otevření obchodů, další by to nechali tak, jak to je, a třetí skupina navrhuje úpravy.

Zákon zakazuje prodejnám nad 200 metrů čtverečních prodávat na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října a 25. a 26. prosince. Na Štědrý den smějí mít obchody otevřeno do 12 hodin.

„Nevyznám se v tom a řeším to až vždy těsně před svátkem,“ přiznal na rovinu šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda. S ním souhlasí například i Jan Hrnčíř z SPD.

„Osm let ukázalo, že dosavadní zavíračka způsobuje zmatky. Pořád si všichni dohledáváme, který svátek je ten přísný zavírací a který je ten polovičatý s otevřenými obchody,“ přidal se i poslanec TOP 09 Matěj Ondřej Havel.

Souhlasí i místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN). „Nejen já, ale spousta lidí si musí před každým svátkem kontrolovat, zda bude, či nebude otevřeno,“ podotkla.

I podle místopředsedy dolní komory Jana Skopečka (ODS) je současný systém „matoucí“.

Oslovení zástupci ODS by návrh svých kolegů na zrušení zákazu podpořili. „I když lze strávit sváteční dny lépe než nakupováním, byl bych jako zastánce svobody a nevměšování státu do podnikání, aby bylo čistě na obchodnících, kdy otevřou a kdy ne. Zakazovat jim otevřít v určité dny považuji za nesmysl,“ upozornil Skopeček.

S tím souhlasí i Benda. Zároveň ale v současné Sněmovně nevidí většinu pro zrušení zákona z roku 2016.

Návrh občanských demokratů by podpořili i zástupci TOP 09. „Stávající regulaci pokládám dlouhodobě za zbytečnou. Pracovní doba je regulována zákoníkem práce, právo na odpočinek z toho plyne,“ uvedl například Havel.

„Obchody mají být otevřené. Jsem pro zrušení stávajícího omezení. Vyřešili bychom tím i velkou část plýtvání s potravinami, které se díky uzavření provozoven nestihnou spotřebovat a vyhodí se,“ přidal se i jeho stranický kolega Michal Zuna.

Naopak poslanci KDU-ČSL se zrušením stávajícího omezení nesouhlasí. „Já to musím jednoznačně odmítnout. KDU-ČSL nikdy pro toto ruku nezvedne,“ řekl razantně ministr zemědělství Marek Výborný s tím, že lidovci by si spíš dokázali představit rozšíření zákazu prodeje o svátcích.

Změny v současném systému odmítá i místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti). „Myslím, že současné nastavení zákona je správně. Umožňuje zaměstnancům v pracovním poměru připomenout si některé svátky v kruhu s nejbližšími a užít si odpočinek. Na Západě je toto běžná praxe,“ řekla Novinkám.

Na úpravy stávajícího systému se netváří ani zástupci největšího opozičního hnutí ANO. „Nechal bych současný stav,“ zdůraznil místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO). „Sice jsem zastáncem maximálně liberálního přístupu založeného na poptávce zákazníka, ale na druhou stranu současný systém funguje bez větších problémů. Lidé i obchodníci si zvykli, a proto bych do toho nezasahoval,“ myslí si.

Další zákonodárci navrhují změny. Například zástupci hnutí STAN by systém sjednotili. „Jsem pro zákaz prodeje ve větších obchodech o všech státních svátcích, ne jako dosud jen ve vybraných,“ upozornila Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). Pro návrh poslanců ODS ruku nezvedne.

Pro „sjednocení a zpřehlednění úpravy“ je i Kovářová ze STAN. „Co se týče případného zrušení zákazu, je třeba podrobit tento návrh diskusi napříč spektrem, protože nejhorší by bylo, kdyby se úprava měnila každé volební období. A to by bylo špatně jak pro zákazníky, tak i pro obchodníky,“ varovala.

Podle Hrnčíře z SPD by se měl zákaz prodeje omezit pouze o vánočních svátcích a na Nový rok. „Ostatní svátky bych nechal na rozhodnutí majitelů obchodů,“ navrhuje.

Zuna z TOP 09 zase nadhodil, že pokud by neprošlo zrušení omezení, obchody by mohly být uzavřeny pouze na Vánoce a Velikonoce. „A pokud by byl svátkem i Mezinárodní den žen, tak včetně něj. V takovém případě bych ještě upravil navýšení limitu velikosti prodejní plochy na čtyři sta metrů čtverečních,“ uvedl s tím, že by to bylo snadno zapamatovatelné.

Aktuální poslanecký návrh ODS dostane k projednání vláda. Bez ohledu na její stanovisko by se jím pak měla zabývat i Sněmovna.