V Ostravě přistál bombardér B-52

"Je to sem ze Spojených států daleko, proto tohle letadlo není v Evropě častěji. A taky nemůžeme s tímhle strojem přistávat všude,“ vysvětlil Joe Jones, velitel 63. perutě, který s letadlem přiletěl.

Prozradil, že mezi jednotlivými skupinami se takřka soutěžilo o to, kdo na Dny NATO přiletí. „Nakonec vyhráli ti, co mají trochu šediny. Jsme nejzkušenější, a tak volba padla na nás,“ usmíval se a dodal, že do Mošnova ale přiletěl bombardér jeho velitele. „U toho našeho stroje se na poslední chvíli objevila závada na jednom z přístrojů.“

B-52 je symbolem studené války. Smutnou proslulost si získal za vietnamské války při kobercovém bombardování měst i pralesa.

Přestože jde o stroj koncepčně spadající do přelomu čtyřicátých a padesátých let, nadále se využívá především jako nosič raket a přesné munice. Své schopnosti prokázal i v první fázi války v Afghánistánu, kde se využívala jeho velká nosnost 32 tun a používal se také při odstrašujících náletech.

Účastnil se i války v Iráku, kde tyto bombardéry za prvních šest měsíců podnikly sto náletů a shodily půl miliónu kilogramů bomb. Obou těchto válek se účastnila 93. squadrona.

První prototyp bombardéru B-52 vzlétl v roce 1952, do služby byl zařazen v roce 1955. Nahradil stroje B-36 a B-47. Původně byl vyvíjen jako nosič jaderných pum, které měl svrhávat z velké výšky.

Využívat se ale měl i jako klasický těžký bombardér pro kobercové nálety. Rychlý rozvoj nadzvukových stíhacích letadel a protiletadlových střel ale ukázal jeho zranitelnost. Přesto i v sedmdesátých letech byly ve vzduchu stále pohotovostní B-52 s jadernými bombami v pumovnici.

Počítalo se, že už v šedesátých letech Stratofortressy nahradí supersonické bombardéry B-58 Hustler a pak B-70 Valkyrie, B-52 je však přežil a přežil i mnohé jiné typy včetně prvních bombardérů kategorie stealth F-117 nebo stíhací Phantomy i bombardovací verze strojů F-111. Ve výzbroji amerických vzdušných sil (USAF) zůstane až do roku 2045.

Jeho role se však změnila, v sedmdesátých letech byly mnohé stroje upraveny na nosiče raketových střel, přesné munice nebo střel s plochou dráhou letu. Nyní se využívá především v asymetrických konfliktech, kde nehrozí, že by mohl být sestřelen.

Vyrobeno bylo 744 kusů bombardérů B-52 ve verzích B až H. Bombardér má rozpětí 56 metrů, délku 48 metrů a výšku 12 metrů. Váží 83 tun, vzletová hmotnost činí 220 tun, dosahuje maximální rychlosti 1000 kilometrů za hodinu.

Byl využíván i jako nosič raketoplánu X-15.

Na Dnech NATO se představí ještě jeden typ z výzbroje amerického letectva, útočná verze stíhacího letounu F-15E Strike Eagle.

Velkým lákadlem je i letová ukázka druhoválečné stíhačky Hawker Hurricane, která nesla hlavní tíhu letecké Bitvy o Británii. Z Británie přiletí i dvě verze strojů Tornado, stíhací F3 i útočná GR 4, cvičný Hawk a kolmo startující Harrier i tankovací VC-10 a výstražný letoun E-3A Sentry.

České letectvo představí všechy typy ze své výzbroje, tedy Gripeny, Alky, Albatrosy i transportní CASA C-295 stejně jako jimi nahrazované An-26. Ukáže i všechny druhy vrtulníků, vládní Airbus A-319 a JAK- 40.

Z Rakouska a z Německa přiletí nejmodernější Eurofightery Taifun, z Maďarska gripeny a z Nizozemska stroje F-16. Účastní se i Belgičané, Rumuni, Slováci a Poláci. Poslední dvě země ukáží i sovětské typy ze své výzbroje.