Článek
Kupka pochovaný na největším pařížském hřbitově Pére Lachaise ve společnosti Moliéra, Chopina, Edith Piaf nebo Marcela Prousta, měl doposud v Opočně pouze reliéf obličeje na rodném domě v sousedství zámku. „Považovali ho za outsidera. Kupka přitom předběhl dobu o tři sta let,“ podotkl sochař Karel.
„Kupka je jeden z nejvýznamnějších umělců 20. století. Spojuje Česko a Francii. Brzy uplyne sto let od vzniku Československa, na čemž se výrazně podílel,“ vzpomněl francouzský velvyslanec v Česku Roland Galharague.
Snaha vrátit Kupku rodnému městu začala v roce 1971 z iniciativy profesora dobrušského gymnázia Miloslava Güttnera. Kantor vyvzdoroval pamětní desku na malířově rodném domě. „Všechno jsem zařizoval sám. Nikdo mi nepomohl. Kupka nebyl v Česku uznávaný. Nechtěli ho tady. Úřady a kulturní instituce zavíraly dveře. Byl odsouzen zůstat ve Francii. Byla to dlouhá cesta,“ popsal skoro 90letý Güttner.
Pojmenovali náměstí
Ledy pomalu tály. Kupkův věhlas začínal atakovat hranice české kotliny. Opočno po Kupkovi pojmenovalo náměstí, galerii a letos dalo malíři čestné občanství. „Myšlenku postavit Kupkovi pomník vyslovil můj předchůdce Štěpán Jelínek. Společně jsme jeli do Puteaux, kde tamní starostka slíbila finance. Stejný pomník jako v Opočně brzy vztyčí v partnerském francouzském městě,“ přiblížila opočenská starostka Šárka Škrabalová (nezávislá).
Busty na dvojici Kupkových pomníků věnoval galerista Vladimír Lekeš. Kupkovým pomníkem získalo opočenské náměstí v jedné ose s Mariánským sloupem a obeliscích obětem válek a Jana Husa čtvrtou dominantu.
Kupkovy obrazy v Dobrušce
Kupkův talent objevil sedlářský mistr Josef Šiška z Dobrušky, kde se budoucí malíř učil řemeslu. Dobruška na rozdíl od Opočna vlastní několik Kupkových originálů. „Jde o prvotiny. Během víkendových Česko-francouzských dnů nám ale bylo zapůjčeno několik známějších Kupkových originálů, a hlavně busta jeho manželky, kterou vytvořil. Jde o jeho jediné sochařské dílo,“ doplnil dobrušský starosta Petr Lžíčař (nezávislý).
Kupkova galerie v Opočně nabízí alespoň kopie malířových nejznámějších obrazů k nerozeznání od originálů. „Potvrzuje to historka, kdy se jedna z návštěvnic podivovala, že zde v porovnání s galeriemi vystavujícími originály, platí pouze třicet korun,“ podotkla Škrabalová.