„V obchodech už ani neslyšíte češtinu,“ stěžují si místní. Třetinu Tachova tvoří cizinci

Tamější místostarostka Vendula Machová (Volím Tachov) přiznává, že otázka cizinců je třaskavým tématem. „Proto chci, abychom k němu přistupovali citlivě,“ vysvětluje. Tomu, že jde o ožehavou věc, nasvědčují i reakce lidí. Většinou si nepřejí uvést své pravé jméno, natož se fotografovat. „Nezlobte se, tady mě všichni znají,“ zdůvodňují.

Osob ze zahraničí je ve městě zřejmě ještě víc, než jak ukazují statistiky. „Odhady mluví až o šesti tisících. Vycházíme třeba ze zátěže na komunální odpad,“ říká Machová.

Proto vedení požádá mobilního operátora, aby provedl sčítání. „Data jsou pro nás klíčová. Někteří cizinci se nemusejí hlásit, jelikož jsou tady jenom na tři měsíce. Jiní pocházejí z Evropské unie, nemají tak povinnost se evidovat,“ podotýká místostarostka pro školství, sociální věci a zdravotnictví.

Převažují Ukrajinci

Cizinci přicházejí do Tachova především za prací do místních továren nebo okolních průmyslových zón. Jejich množství se zvyšuje s výstavbou dalších továren. Největší podíl tvoří Ukrajinci. „Když vypukla válka, logicky pak za nimi docestovali jejich příbuzní. Drtivá většina má práci, není na dávkách,“ upozorňuje místostarostka.

Připouští však, že zvýšený počet lidí způsobuje obtíže. „Město je totiž dimenzované na jedenáct tisíc obyvatel. To se odráží na infrastruktuře a odpadovém hospodářství. Dále není dostatek doktorů, míst ve školkách a školách, sociálních služeb,“ vyjmenovává.

Podle ředitele polikliniky Petra Tuháčka schází hlavně pediatři. „Dva lékaři jsou v důchodovém věku, za ně už jsme naštěstí sehnali náhradu. Nicméně děti cizinců zpravidla nemají stálou péči, takže chodí na pohotovost,“ nastiňuje.

Necítí se bezpečně

Místní často zmiňují, že se v Tachově necítí bezpečně. „Cizinci se shlukují v parku nebo na lavičkách. Jsou hluční, chlastají, nechávají po sobě bordel,“ popisuje Aneta. V noci už do města vůbec sama nechodí, případně si vezme nůž. „Naposledy na mě tak křičeli a sprostě mi nadávali, že jsem měla strach,“ doplňuje.

Vedoucí tachovských strážníků Jan Habrdle potvrzuje, že v uplynulých letech se situace zhoršila. Nedávný incident se týkal Ukrajinců, kteří popíjeli venku a rušili noční klid. Opilá žena skočila policistovi na záda a zranila ho. Později ještě vyhrožovala strážnici, že ji podřeže.

Habrdle dodává, že cizinci se obvykle setkávají na sídlištích nebo u obchodních center. „Tam si koupí alkohol, popíjejí a jsou hlasití,“ nastiňuje. Kvůli rušení nočního klidu, eventuálně výtržnostem, vyjíždějí teď i několikrát denně. „Reálně se ale kriminalita v Tachově nezvedla,“ zdůrazňuje. Stoupl však počet přestupků.

Vedoucí strážníků poukazuje na rozšíření vyhlášky o zákazu požívání alkoholu a drog ve vytipovaných lokalitách. Cedule jsou v češtině, ukrajinštině a angličtině. „To vůbec nefunguje,“ kritizuje Aneta a její kamarádka Iveta přikyvuje. „Zhoršilo se to během války na Ukrajině. Těch lidí je tady moc. Vždyť v některých obchodech už ani neslyšíte češtinu,“ shodují se. Oproti tomu penzista Jaromír negativní zkušenost nemá. „Pracoval jsem s cizinci ve fabrice. Nic špatného o nich nemůžu říct,“ namítá.

Nedostatek bytů i vyžití

Město bere podněty obyvatel vážně. Mluvčí radnice Tereza Kořínská připomíná, že zvýšili bezpečnostní opatření, zavedli více hlídek i asistenty prevence kriminality. Chystají se umístit do ulic detektory zvuku, jež upozorní na křik, střelbu či tříštění skla.

Podle Machové řeší problémy také s nedostatkem bydlení. „Ceny nájmů jsou nadstandardně vysoké, často podobné s Plzní,“ porovnává. „Moje příbuzná chce byt prodat. Vedle ní jsou Ukrajinci a dělají hrozný virvál,“ svěřuje se Jiří.

Podle Marie ale není ve městě žádné vyžití. „Hlavně o víkendu je všechno zavřené. Když nemají pořádné zázemí, nedivím se, že se pak sejdou v obchoďácích. Pokud se lidi nezabaví, dělají rotyku,“ myslí si žena. Obavy o bezpečí nemá. Naopak oceňuje každého, kdo přišel ze zahraničí a začlenil se.

Oslovení cizinci se nechtěli vyjadřovat. Pouze řekli, že se jim žije v Tachově dobře a na komplikace nenarážejí. Město se je snaží integrovat. Zajišťuje jim kurzy češtiny, zavedlo pro ně komunikační kanál, jedná s podniky. „Ty chceme dovést ke společenské zodpovědnosti. Třeba aby se cizinci stali jejich kmenovými zaměstnanci. Někde už se to daří,“ oceňuje Machová. „Je stále co dělat. Snažíme se o potížích mluvit a řešit je,“ uzavírá.