Článek
Organizátoři původně počítali s účastí až 800 lidí. Policie uvedla, že se akce účastnilo do tisícovky lidí, sami komunisté odhadli účast mezi dvěma až třemi tisíci lidí.
Účastníky protestu neodradilo ani chladné počasí a hustý, vytrvalý déšť. Z Míšova se v dlouhém průvodu vydali vybaveni transparenty, prapory, deštníky a pláštěnkami asi na kilometrový pochod k hranici vojenského újezdu v lese. Komunisté původně chtěli dojít až na kótu 718, armáda jim to ale nepovolila s tím, že vojenský újezd je určený pro cvičení vojska a ne pro politické akce.
Stovky lidí přijely do Míšova na Plzeňsku protestovat proti plánované výstavbě amerického radaru ve vojenském újezdu Brdy. foto: ČTK/Petr Eret
V lese na hranici újezdu proto alespoň vrcholní představitelé strany umístili symbolický černý kříž a smuteční věnec. Po návratu zpět do Míšova přednesli projevy proti radaru a za vyhlášení referenda k této otázce.
Policie na místě demonstraci monitorovala, podle mluvčí Ilony Týmlové ale vše proběhlo v klidu. Policisté tak hlavně organizovali dopravu.
Šinágl přišel s americkou vlajkou
Zatímco při podobné akci v září se na akci komunistů vypravili i příznivci radaru, v sobotu tu bylo jen pár jednotlivců. Z nich se projevil pouze aktivista Jan Šinágl, který mezi lidmi pochodoval s americkým praporem.
Na Jana Šinágla zaútočil během protestu proti radaru důchodce.foto: Právo/Patrik Biskup
U hranic vojenského pásma, kde se průvod zastavil, se stal terčem útoku asi 70letého důchodce. Ten po něm zezadu skočil a zlomil mu dřevěnou tyč s vlajkou, nešťastně přitom ale zakopl o kámen a vyválel se na zemi. Ostatní se mylně domnívali, že jej Šinágl napadl. „Strčil jste mu schválně ten klacek pod nohy. Že se nestydíte dovolovat si na starého člověka. Zavolejte někdo policii, to mu přece nemůže projít,“ láteřil jeden z protestujících.
Starší žena burcovala ostatní: „Vezměte mu někdo sakra tu vlajku.“ Další starší muž do Šinágla píchal deštníkem. „To je špatný člověk, má rád ty ošklivý Američany,“ vysvětlil asi osmiletému chlapci, který měl na bundě přes celá záda nápis USA.
Komunisté nechtějí cizí základny v ČR
"Lidé se nenechali odradit nejen přístupem vlády, armády a újezdního úřadu vojenského újezdu Brdy, ale ani počasím. Je to odhodlání nenechat ČR prodávat nikomu v zahraničí," řekl šéf středočeských komunistů Stanislav Grospič.
Předseda KSČM Vojtěch Filip přijel se stovkami dalších lidí do Míšova na Plzeňsku protestovat proti plánované výstavbě amerického radaru ve vojenském újezdu Brdy.foto: ČTK/Petr Eret
"I přes nepřízeň počasí se ukázalo, že občané ČR nezměnili, spíš posílili svůj názor, že žádná vojenská základna nemá být na našem území," byl spokojen předseda KSČM Vojtěch Filip.
Podpořit své české spolustraníky přijeli i komunisté z Německa. „S raketami pryč. Ať si je Američané nechají doma,“ hlásil osmašedesátiletý Erich Schreier. Vůbec ale netušil, že tady nejde o rakety ale o protiraketový radar.
Podpořit své české spolustraníky přijeli i komunisté z Německa. „S raketami pryč. Ať si je Američané nechají doma,“ hlásil osmašedesátiletý Erich Schreier. Vůbec ale netušil, že tady nejde o rakety ale o protiraketový radar.
S účastí byl spokojen i neúnavný bojovník proti radaru - starosta nedalekého Trokavce Jan Neoral. "Je to potřeba, čím víc lidí, tím menší má Topolánek a vláda šanci prokázat, že radar nikoho nezajímá," poznamenal.
S účastí byl spokojen i neúnavný bojovník proti radaru - starosta nedalekého Trokavce Jan Neoral. "Je to potřeba, čím víc lidí, tím menší má Topolánek a vláda šanci prokázat, že radar nikoho nezajímá," poznamenal.
USA chtějí v Česku postavit protiraketový radar a v Polsku s ním spojené silo s deseti střelami, neboť se obávají možného útoku z Íránu či KLDR. Podle průzkumů veřejného mínění se Češi dlouhodobě staví spíše proti vybudování radaru. Hlavní smlouva k radaru je již hotova a v Praze ji počátkem května stvrdí šéfové diplomacií ČR a USA Karel Schwarzenberg a Condoleezza Riceová.
