Článek
Pratur, předek domácího skotu, patřil po tisíce let mezi nejdůležitější lovnou zvěř pravěkých lovců. Na počátku 17. století byl vyhuben, ale v Nizozemsku se vědci pustili do zpětného šlechtění a podařilo se z několika primitivních plemen vyšlechtit zvíře, které je praturům velmi podobné.
„V současnosti jsou již k dispozici zvířata druhé a třetí generace. Především býci již poměrně dobře odpovídají svým vzhledem samcům pratura,“ vysvětlil Dostál. Pratuři podle něj měli mohutné slonovinově světlé rohy s černými špičkami. Jejich letní srst byla hladká a krátká, na zimu zhoustla a znatelně se prodloužila. „Býci byli černí se světlým, někdy žlutavým úhořím pruhem podél páteře, samice byly hnědé až hnědočervené, podobně jako telata,“ popisoval Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Zpětně šlechtění pratuři v Milovicích budou prvním stádem ve střední a východní Evropě. Druhá část zásilky z Nizozemska pokračovala v úterý dopoledne z Milovic do Rumunska k deltě Dunaje.
V Milovicích doplní zpětně šlechtění pratuři skupinu patnácti divokých koní, kteří v lokalitě spásají místní step od ledna letošního roku. „Právě kombinace koní a turů má na údržbu pastviny ten nejlepší efekt. Zatímco koně se soustředí na traviny, tuři ve větší míře odstraňují náletové dřeviny a různé byliny, které koně nežerou. Takto kombinovaná pastva zabraňuje, aby na lokalitě začaly některé rostliny převládat na úkor jiných,“ uvedl Miloslav Jirků.
Na území současné České republiky byl pratur velmi hojně rozšířen a v českých zemích byl vyhuben až ve vrcholném středověku, patrně ve 12. až 13. století.