V lokále v Poděbradech se kouřilo. Je tu soukromý kuřácký klub z Wyomingu, hájila se hostinská

Hostinská úředníkům dokazovala, že podnik nebyl volně přístupnou provozovnou stravovacích služeb, ale soukromým klubem s přístupem jen pro členy.

Jako podnájemce tam totiž podle ní působila společnost Smokers‘ club – Association of tobacco lovers LLC, tedy volně přeloženo Kuřácký klub - Sdružení milovníků tabáku, se sídlem ve městě Sheridan, stát Wyoming, Spojené státy americké. Žena také namítala, že členům klubu pouze poskytovala cateringové služby podle své nabídky a za ceny obvyklé.

Jelikož hygiena na tyto argumenty neslyšela, rozhodla se hostinská bránit žalobou. U pražského krajského soudu ale nepochodila. „Soud považoval pronájem prostor soukromého klubu i cateringovou smlouvu za účelové úkony, kterými se stěžovatelka jako skutečná provozovatelka stravovacích služeb pokusila vyvázat ze zákonné regulace,“ konstatovali soudci.

Ani to nebyl konec sporu, žena totiž podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. „Na soukromý klub, který není provozovnou stravovacích služeb a není veřejně přístupný, se zákaz kouření nevztahuje. Členové klubu dobrovolně souhlasili s tím, že se budou scházet ve vnitřních prostorech na soukromých akcích, a současně očekávali, že se v nich bude kouřit. Jeho provozem nebyli negativně ovlivněni mladiství ani jiné třetí osoby,“ stálo mimo jiné ve stížnosti.

U senátu v čele s Radanem Malíkem ale hostinská nepochodila. „Podle protokolu o kontrole i fotodokumentace působil prostor jako běžné restaurační zařízení, předně díky vývěsním štítům, uspořádání interiéru či nabídce občerstvení. Vstupní dveře nebyly označeny nápisem povolujícím vstup pouze členům klubu a příchozí osoby nemusely předložit členskou legitimaci ani sdělit své osobní či jiné údaje pro ověření členství,“ zrekapitulovali soudci.

„Tento prostor byl volně přístupný komukoli z veřejnosti. Stěžovatelka v něm nabízela občerstvení, které prodávala zákazníkům k přímé spotřebě, a všichni hosté bez ohledu na členství jej využívali a byli v něm vystaveni účinkům kouření v souvislosti s požíváním jídla a nápojů,“ připomenul soud.

Z toho podle soudu plynulo, že debata o tom, zda šlo o provozovnu stravovacích služeb, nebo soukromý klub s cateringovými službami, je zcela bezpředmětná.

Neobstála ani námitka, že provozovatelkou klubu byla dle podnájemní smlouvy ve skutečnosti společnost Smokers‘ club. „Soukromoprávním ujednáním se nelze vyvázat z deliktní odpovědnosti za porušování veřejnoprávní povinnosti,“ zakončili soudci.

Spor není podle českého zastoupení Smokers‘ clubu u konce. Příznivci tabáku se totiž hodlají obrátit na Ústavní soud.