Článek
„Ale standardní situace není ani jinde. Například v Královéhradeckém kraji nejde sice o kalamitu, ale vzhledem k písčitému podloží se ani tady mnoho vláhy neudrží. I v tomto regionu proto lesníci registrují větší výskyt kůrovce, schnou smrky, borovice, ale i letité duby, ještě před pár lety krásně zelené,“ dodal Lidický.
Mlaziny tak netrpí
Přitom letos spadlo více srážek než v uplynulých dvou letech. „Projevuje se ale sucho předešlého období. I když relativně prší víc, stromy to už nejsou schopny ustát. Srážky naplnily pouze vyšší vrstvy půdního horizontu, pokud budeme kopat hlouběji, půda bude stále suchá,“ řekl z praxe lesní správce Kamil Beznoska.
Paradoxně tak mladé kultury a mlaziny, které mají kořenové systémy ve vyšších vrstvách zeminy, netrpí tolik suchem jako starší stromy s kořeny pronikajícími do hloubky.
Srážky naplnily pouze vyšší vrstvy půdního horizontu
Mezi ně patří právě zmíněné duby. Suchem oslabené dřeviny navíc podléhají i dalším nebezpečím, s nimž by se v plné kondici mnohem lépe vyrovnaly. Jde zejména o napadení houbou václavkou a hmyzími škůdci včetně kůrovců. Do obranných opatření investovaly letos LČR 172 miliónů. Lesníci nastražili více než 38 tisíc lapačů a 300 tisíc lapáků.
„Odchycený kůrovec nemůže napadnout další smrky a nepozorovaně se množit. Pracujeme ale s přírodou, takže úspěšnost není stoprocentní,“ přiznal Lidický.
Počátek rojení kůrovce neboli lýkožrouta smrkového se díky chladnému přelomu dubna a května opozdil asi o tři týdny, ale druhý nejteplejší červen od roku 1961 zase vývoj první generace urychlil.
„Nyní se rojí podruhé, takže vylétají brouci letošní generace. Proto nadále obranná opatření využíváme a vyhledáváme i nově napadené stromy,“ dodal.