Článek
Celkově církve požádaly o 150 tisíc hektarů lesa, 30 tisíc ale stát nechce vydat a hlavně řády se o ně začínají soudit. Biskupové a vikáři tak kromě svých oveček a rozbitých kostelů už museli začít řešit například kůrovcovou kalamitu a výsadbu stromků.
Příkladem je olomoucký arcibiskup Jan Graubner, který ve svém sídle v Olomouci vyprávěl novinářům o znovunabytém lesním hospodářství zasvěceně jako zkušený lesník.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Letos bylo teplo a sucho a kůrovec se líhl čtyřikrát, v běžném roce je to dvakrát. Šířil se mnohem rychleji, a tudíž bylo smrkové hmoty na trhu příliš mnoho,“ rozpovídal se. Dodal, že proto museli část dřeva prodat i do Rakouska. Jinak budou chtít dodávat dřevo hlavně českým odběratelům.
Arcibiskup Jan Graubner při rozhovoru s novináři v Olomouci
V lesnickém řemesle se teprve rozkoukává. „Před nedávnem jsem se v tom nevyznal vůbec, ale vzali mě lesníci do lesa a tam jsem dostal školení jako učeň,“ přiznává Graubner.
Olomoucké arcibiskupství zatím hospodaří na 22 tisících hektarech lesa a čeká, že stát mu vydá v nejbližší době dalších 18 tisíc hektarů hlavně na Jesenicku, které na olomouckou diecézi přešly z tzv. vratislavského dědictví.
Lesníci bez práce
Podle Graubnera už statním úřadům dodali dostatek důkazů, že jejich nárok neznemožňují Benešovy dekrety. Lesy ČR v místech, kde zatím nechtějí na Jesenicku diecézi pozemky vydat, přestaly hospodařit, a proto řada lesníků a dělníků ztratila práci. „Oslovili jsme ministra zemědělství, jestli jsou ochotni vzít ohledy na sociální problémy lidí tam a rychle to vyřešit tak či onak,“ uvedl Graubner.
Celkově olomoučtí duchovní požádali o 40 tisíc hektarů lesa a pět tisíc hektarů půdy. Stejně jako ostatní biskupové Graubner věří, že lesy a pole výhledově zajistí dostatek peněz na provoz diecéze, až přestanou od státu plynout dotace. Ty skončí až za patnáct let, ale od příštího roku se začnou každý rok o pět procent zmenšovat.
Za letošek, kdy začali poprvé významněji těžit, nečeká Graubner velký zisk, protože většinu výnosu zpátky investují zpět.
Statek i učňovskou školu
Své lesní hospodářství chtějí co nejvíce rozšířit, a proto už začali skupovat volné lesní pozemky. „Přikoupili jsme sto hektarů z těch restituovaných peněz, protože je to výhodnější investice než to nechat v bance za mizivý úrok,“ řekl Graubner.
Stát církvím vyplatí za nevydaný majetek celkově 59 miliard plus inflace během příštích 30 let. Každý rok církve získávají dvě miliardy korun. Podle Graubnera přemýšlejí, že za získané peníze vytvoří např. arcibiskupský statek a také učňovskou školu, kde si chtějí vychovat vlastní lesníky a zemědělce. Velké lesní celky stát vrátil i pražskému arcibiskupství (žádalo o 26 tisíc hektarů a dostalo 20 tisíc) a také diecézi ostravsko-opavské.
Na Jesenicku, Bruntálsku a také v Beskydech dostalo ostravsko-opavské biskupství již 98 procent lesů tedy 25,5 tisíce hektarů. Na rozdíl od Olomouce, kde diecéze založila s. r. o. Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, v Ostravě si biskupství nechalo lesní hospodářství pod svým křídlem a hlavičkou Biskupské lesy.
Šperkem mezi vraceným majetkem je hukvaldská obora plná muflonů a daňků. V krásné dřevěné hájence uprostřed obory přivítal novináře ředitel Biskupských lesů Libor Konvičný.
„Drancovat se nebude“
Ten ještě donedávna pracoval v Lesích ČR, ale jakmile místní lesy změnily majitele, změnil zaměstnavatele. S ním ze státních do církevních lesů přešla většina revírníků i lesníků.
Celkově mají Biskupské lesy 58 zaměstnanců. Práci při výsadbě a těžbě dávají dalším 400 místním firmám a živnostníkům. Práci pro biskupství si Konvičný nemůže vynachválit. „Je tu zcela jiná atmosféra a podnikatelská kultura,“ řekl Právu.
Generální vikář biskupství Martin David uvedl, že pro ekonomickou samostatnost diecéze, tedy hlavně na platy, potřebují, aby jim majetek vydělal okolo sto miliónů ročně. Podle Konvičného je takový cíl zvládnutelný. „Na Ostravici jsou velké zásoby dobrého dřeva. Lesy se tu nikdy nedrancovaly a drancovat nebudou. Legální těžbou dokážeme zajistit, kolik bude potřeba,“ uvedl Konvičný.
Každý rok se chystají vytěžit okolo 230 tisíc kubických metrů dřeva. Podle Davida dalším zdrojem zisků jsou pronájmy polí a také budov. V Ostravě např. za paušální náhradu koupili např. kancelářskou budovu, kterou budou pronajímat.
Slušný zisk plyne také z obory a odstřelu mufloní a dančí zvěře. Každý rok tu mohou nadšení a mohovití nimrodi skolit až čtyřicet kusů zvěře. Za nejdražší dančí trofej tu jeden myslivec zaplatil 107 tisíc korun.