V Krnově to zvládli. Zbavili se vyloučených lokalit a romské děti dokončují základní školy

Tohle vše se zde ale nepodařilo za rok, ale za patnáct let. Velkou zásluhu na tom kromě radnice mají místní školy a jejich pracovníci. V roce 2008 se totiž město rozhodlo zrušit segregovanou školu, do níž chodilo kolem stovky romských dětí.

Škola stála poblíž vyloučených lokalit na ulicích Vrchlického, Mánesova a Alšova. „Důvody byly ryze praktické: ve městě ubývalo dětí, bylo nutné jednu školu zavřít. Romské děti jsme rovnoměrně rozdělili do zbylých čtyř škol,“ vysvětloval krnovský starosta Tomáš Hradil (Krnovští patrioti).

Jednou ze škol, do té doby „elitních“, kam romští žáci nastoupili, byla i Základní škola Janáčkova. „Měli jsme tehdy matematické třídy s rozšířenou výukou přírodovědných předmětů, navíc jsme do té doby ve škole vůbec neměli romské žáky. Přišlo jich k nám šestačtyřicet. Musím říct, že jsme na to nebyli připraveni. Začaly vznikat vzdělávací i kázeňské problémy. Zjistili jsme, že takhle to nepůjde,“ vzpomínal ředitel školy Karel Handlíř.

Škola se proto spojila s městem a neziskovou organizací Reintegra a za podpory evropských peněz spustila projekt doučovacích klubů ve vyloučených lokalitách. Zároveň se posílily i sociální služby ve městě.

Dětem z problematického prostředí se zde začali věnovat opravdu systematicky. „Dnes máme velmi dobrou docházku do mateřských i základních škol, romské děti mnohem méně opakují ročníky a dosahují slušných výsledků,“ líčil krnovský starosta.

„Konkrétně to na počátku probíhalo tak, že jsme nejprve zjišťovali, jak ty rodiny fungují. Začali jsme do vyloučené lokality chodit. Zjistili jsme, že děti žijí v šílených podmínkách. Například v jednopokojovém bytě bydlelo s rodiči šest dětí a neměli tam vodu ani elektřinu. Bylo jasné, že ty děti nemají možnost se příliš do školy připravovat. Navíc devadesát pět procent rodičů našich romských žáků má speciální základní školu,“ líčil ředitel Handlíř.

Díky doučovacímu klubu, terénním pracovníkům a speciálním a sociálním pedagogům se jim nakonec podařilo situaci změnit. Ve škole se zklidnila atmosféra, vše začalo šlapat. Romské děti docházely do školy i doučovacího klubu pravidelně a ve škole začaly být úspěšné.

„Nestaly se z nich najednou hvězdy, ale dostali jsme je na určitý standard, školu dokončovaly. Měly čtyřky a trojky, někdy nějaké dítě vyskočilo i výše na dvojky a jedničky. Takhle to pokračovalo deset let a pak se k projektu přidaly i další krnovské školy,“ popisoval ředitel.

Projekt skončil vloni, protože vyloučené lokality z Krnova zmizely a doučovací kluby nebyly potřeba v tak velké míře jako předtím. Nyní si doučování dětí ze sociálně znevýhodněných rodin školy zajišťují samy interně.

„Ve vyloučené lokalitě tehdy žilo kolem šesti stovek lidí, když jsme vloni končili, tak jich tam bylo kolem třiceti. Ta lokalita se postupně vylidnila. Většina po splnění kritérií odešla do městských bytů, někteří odešli jinam,“ řekl Handlíř.

V současnosti má ZŠ Janáčkova 620 dětí, z nichž je dvaačtyřicet z romské komunity. Stará se o ně šestačtyřicet učitelů, devatenáct asistentů pedagoga, jeden školní psycholog, tři speciální pedagogové a dva sociální pedagogové.

„S těmito dětmi musí pracovat odborníci a stát by je měl pořádně zaplatit. V budoucnu se mu to rozhodně vrátí. A nejde tady jen o sociálně znevýhodněné děti, ale i o ty talentované. Ty také potřebují individuální přístup. Je potřeba, aby děti mezi sebou uměly komunikovat, aby se učily jeden od druhého. Inkluzivní vzdělávání je velmi důležité, protože nám umožňuje společenskou soudržnost,“ vysvětlil ředitel krnovské školy.

Podle starosty je nutné nyní pracovat na tom, aby romské děti dokončovaly i střední školy. „Jejich úspěšnost tady ještě není tak dobrá, jak bychom čekali,“ uvedl.

Podle ředitele Handlíře to je tím, že na středních školách už děti nemají takový systém podpory a při opakovaných potížích je může škola vyloučit. Dalším problémem může být to, že děti musí na učiliště dojíždět například do Opavy či Bruntálu. „A to může být pro ně další komplikace,“ shrnul Handlíř.