V konkláve bude nového papeže volit kardinál Duka

"Minulý týden jsem s ním třikrát hovořil a měl jsem dojem, že je velice slabý a velice zestárlý, takže mě to vůbec nepřekvapilo," komentoval pro Českou televizi kardinál Miloslav Vlk papežovu rezignaci. "Úbytek duševních sil tolik patrný nebyl, říkali, že hlava funguje dobře, ale celkové fyzické síly, to se dalo trochu pozorovat, jak se pohyboval,“ doplnil Vlk. Podle něj byla papežova tvář „tváří vetchého stařečka“.

Kardinál Vlk dále uvedl, že se na volbě nového papeže podílet nebude, protože dovršil již 80 let věku a po této době mu již toto právo nenáleží. Místo něj se volby zúčastní kardinál Dominik Duka.

Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub považuje krok papeže Benedikta XVI. za odvážný. „Jestliže poslední rezignace byla v 15. století, tak je to krok obrovské vnitřní zralosti a odvahy,“ řekl Právu Holub. Dodal, že katolická církev se teď musí modlit za to, aby kardinálové vybrali nového „pastýře světové církve“ a nastartovali diskusi o tom, kam by měla církev směřovat.

„Pro českou církev to znamená, že budeme mít svého zástupce - kardinála Dominika Duku - přítomného při této diskusi,“ poznamenal Holub.

Již před osmi lety, kdy kardinálové zvolili Benedikta XVI., se diskutovalo o tom, že příštím papežem by měl být někdo z Jižní Ameriky či z Afriky, kde je katolická církev na vzestupu. „Jsem přesvědčen, že jeden z příštích papežů bude z jiných kontinentů. Jestli to bude tento, to se nechme překvapit,“ podotkl Holub.

Římskokatolická církev je velmi tradiční instituce a výběr nového papeže podléhá přísným pravidlům. Výběr toho, kdo je podle římských katolíků nástupcem apoštola Petra, je v rukách sboru kardinálů. V současnosti je těch, kteří mohou nového papeže volit, 108. Jejich shromáždění se nazývá konkláve (z lat. cum clave - na klíč, tj. uzamčen). Kardinálové jsou izolováni od vnějšího světa a v Sixtinské kapli volí novou hlavu církve. Úspěšnost volby pak značí barva dýmu, který stoupá z komína kaple. Do chvíle, než je papež zvolen, má černou barvu. Jakmile je volba dokonána, dým je bílý.

Tradice uzavřít kardinály volící papeže vznikla po událostech ve 13. století, kdy se rozhněvaní občané italského Viterba vzbouřili proti kardinálům, kteří po dva roky nebyli schopni se dohodnout na novém papeži. K rozhodnutí je chtěli donutit tím, že je zamkli v budově, z níž odstranili střechu, aby byli vystaveni účinkům slunce a deště. Současně jim také omezili přísun potravin a vody.

Papež Pavel VI. výrazně omezil praxi, která trvala několik staletí, a v roce 1970 omezil věk kardinálů, kteří se mohou konkláve zúčastnit, na věk maximálně 80 let. Pro kardinála Vlka to znamená, že se konkláve nebude moci zúčastnit, protože tohoto věku loni již dosáhl.

V moderních dějinách církve se kardinálové snažili volbu urychlit. Od začátku 20. století konkláve nikdy netrvalo déle než čtyři dny. V roce 2005 kardinálové začali vybírat nástupce Jana Pavla II. 18. dubna. Josepha Aloise Ratzingera, který si pak vybral jméno Benedikt XVI., kardinálové zvolili následující den po čtyřech kolech hlasování.