Článek
Štefan Oršoš řevnický kemp původně koupil, aby v něm žil sám. Pak ale začala pandemie, která mu vzala příjem z pořádání food festivalů.
Kemp se proto rozhodl zprovoznit a na léto nabízet ubytování. Letošní sezona měla být první plnohodnotná. Situace se ale ruským útokem na Ukrajinu znovu změnila. Majitel se z hodiny na hodinu rozhodl nabídnout dřevěné chatky ukrajinským uprchlíkům.
Nejprve Řevnice fungovaly jako tranzitní místo, kde uprchlice jen přespávaly. Během tří týdnů se v kempu ustálila komunita ukrajinských žen s dětmi, které v Česku nikoho neznaly a neměly kam jít.
Do škol a školek nastoupilo přes 26 tisíc dětí z Ukrajiny
„V současné době je tu asi čtrnáct dospělých žen a dvacet osm dětí,“ vypočítává provozovatel. Uprchlíci pocházejí z různých částí Ukrajiny – Donbasu, Charkova i Zakarpatské Ukrajiny.
Za měsíc fungování kempu se stihla vytvořit stálá komunita, vlastně taková malá vesnička. „Mají svůj vlastní život, kdy spolu slaví a hádají se. Už se to stabilizovalo,“ směje se Oršoš.
Za Ukrajinkami do Řevnic jezdí i ostatní uprchlice z privátního ubytování, protože spolu mohou v neformálním prostředí sdílet své problémy. Provozovatel se také připravuje na zintenzivnění kurzů češtiny, kterou se zatím učily pouze děti.
V kempu nemají ženy s dětmi zajištěné jen ubytování, díky majiteli se jim podařilo najít i příležitostné práce. Jezdí například uklízet do domácností místních obyvatel a vypomáhají i s pracemi v kempu. Tam zprovoznily také restauraci, ve které skrze výdejní okénko prodávají ukrajinská jídla ostatním obyvatelkám kempu i Čechům z okolí.
Ukrajinci se chtějí po válce vrátit. Někteří už odjeli
„Dnes vaříme boršč, ten mají všichni rádi,“ popisuje Viky, která přijela z Ukrajiny již před několika lety a dnes pomáhá Ukrajinkám v kempu tlumočit.
„Vaříme ukrajinská jídla, jako jsou pelmeně, holubce, nebo grilujeme šašliky. Učíme je ale i další jídla, která jsme vařily dřív,“ popisuje majitel. Potravinářské průkazy dokázal ženám zařídit okamžitě.
Chtějí dokázat, že jsou pracovitý národ
„Samy se tady cítí nepotřebné, když nic nedělají. Proto jsme jim tato zaměstnání vymysleli,“ vysvětluje Štefan Oršoš.
V kempu nově otevřely také provizorní kadeřnictví, ve kterém pracuje uprchlice Anna. Do Řevnic utekla se svou matkou a čtyřmi dětmi ze Záporoží, kde měla vlastní salón. V kempu pečuje o vlasy ostatních Ukrajinek, navštěvují ji ale také řevničtí obyvatelé.
Jen těžko hledá slova pro dění v její domovině. „Co mohu říct? Ano, střílí se, bombardují nás raketami. Víte, mluvit o tom nebo se na to dívat v televizi je jedna věc, ale když se vy a vaše děti schováváte v malém temném sklepě a nevíte, jestli vás nezasáhne raketa, jestli vás to nezasype a vyjdete živí, je to děsivé,“ popisuje hrůzy války kadeřnice Anna.
Ráda by v Česku zůstala, ale záleží podle ní hlavně na českém státu. Snaží se s ostatními dokázat, že Ukrajinci jsou pracovití a vděční za zaměstnání.
„Jsme rádi, že seženeme jakoukoli práci, abychom si mohli něco vydělat a ušetřit, protože se ještě musíme vrátit na Ukrajinu,“ popisuje.
Do října by chtěl Štefan Oršoš připravit Ukrajinky s dětmi na osamostatnění a pomoct jim najít si vlastní práci, ubytování a umístit děti do škol a školek. Do té doby bude kemp dál provozovat díky finanční sbírce, lidé mu nabízí též materiální pomoc. Oršoš mimo to hodlá požádat stát o příspěvek na ubytování.
„V současné době pracujeme také na vzniku neziskovky, která to celé zaštítí, abychom mohli dosáhnout také na další zdroje,“ říká Štefan Oršoš s tím, že do října budou muset finanční zdroje vybalancovat. Pokud ale nastanou komplikace, uprchlíkům bude poskytovat ubytování i nadále.
Přispět na jeho financování je možné na veřejném transparentním účtu.