Článek
Štefan Oršoš řevnický kemp původně koupil, aby v něm žil sám. Pak ale začala pandemie, která mu vzala příjem z pořádání food festivalů.
Kemp se proto rozhodl zprovoznit a na léto nabízet ubytování. Letošní sezona měla být první plnohodnotná. Situace se ale ruským útokem na Ukrajinu znovu změnila. Majitel se z hodiny na hodinu rozhodl nabídnout dřevěné chatky ukrajinským uprchlíkům.
Nejprve Řevnice fungovaly jako tranzitní místo, kde uprchlice jen přespávaly. Během tří týdnů se v kempu ustálila komunita ukrajinských žen s dětmi, které v Česku nikoho neznaly a neměly kam jít.
Do škol a školek nastoupilo přes 26 tisíc dětí z Ukrajiny

„V současné době je tu asi čtrnáct dospělých žen a dvacet osm dětí,“ vypočítává provozovatel. Uprchlíci pocházejí z různých částí Ukrajiny – Donbasu, Charkova i Zakarpatské Ukrajiny.
Za měsíc fungování kempu se stihla vytvořit stálá komunita, vlastně taková malá vesnička. „Mají svůj vlastní život, kdy spolu slaví a hádají se. Už se to stabilizovalo,“ směje se Oršoš.

Ukrajinské rodiny jsou ubytované v dřevěných chatkách, kde mají své soukromí.
Za Ukrajinkami do Řevnic jezdí i ostatní uprchlice z privátního ubytování, protože spolu mohou v neformálním prostředí sdílet své problémy. Provozovatel se také připravuje na zintenzivnění kurzů češtiny, kterou se zatím učily pouze děti.
V kempu nemají ženy s dětmi zajištěné jen ubytování, díky majiteli se jim podařilo najít i příležitostné práce. Jezdí například uklízet do domácností místních obyvatel a vypomáhají i s pracemi v kempu. Tam zprovoznily také restauraci, ve které skrze výdejní okénko prodávají ukrajinská jídla ostatním obyvatelkám kempu i Čechům z okolí.
Ukrajinci se chtějí po válce vrátit. Někteří už odjeli

„Dnes vaříme boršč, ten mají všichni rádi,“ popisuje Viky, která přijela z Ukrajiny již před několika lety a dnes pomáhá Ukrajinkám v kempu tlumočit.
„Vaříme ukrajinská jídla, jako jsou pelmeně, holubce, nebo grilujeme šašliky. Učíme je ale i další jídla, která jsme vařily dřív,“ popisuje majitel. Potravinářské průkazy dokázal ženám zařídit okamžitě.

Ukrajinské ženy se v kuchyni restaurace učí vařit i česká jídla.
Chtějí dokázat, že jsou pracovitý národ
„Samy se tady cítí nepotřebné, když nic nedělají. Proto jsme jim tato zaměstnání vymysleli,“ vysvětluje Štefan Oršoš.
V kempu nově otevřely také provizorní kadeřnictví, ve kterém pracuje uprchlice Anna. Do Řevnic utekla se svou matkou a čtyřmi dětmi ze Záporoží, kde měla vlastní salón. V kempu pečuje o vlasy ostatních Ukrajinek, navštěvují ji ale také řevničtí obyvatelé.
Jen těžko hledá slova pro dění v její domovině. „Co mohu říct? Ano, střílí se, bombardují nás raketami. Víte, mluvit o tom nebo se na to dívat v televizi je jedna věc, ale když se vy a vaše děti schováváte v malém temném sklepě a nevíte, jestli vás nezasáhne raketa, jestli vás to nezasype a vyjdete živí, je to děsivé,“ popisuje hrůzy války kadeřnice Anna.

Kadeřnice Anna utekla se svými čtyřmi dětmi. Na Ukrajině měla vlastní salón.
Ráda by v Česku zůstala, ale záleží podle ní hlavně na českém státu. Snaží se s ostatními dokázat, že Ukrajinci jsou pracovití a vděční za zaměstnání.
„Jsme rádi, že seženeme jakoukoli práci, abychom si mohli něco vydělat a ušetřit, protože se ještě musíme vrátit na Ukrajinu,“ popisuje.
Do října by chtěl Štefan Oršoš připravit Ukrajinky s dětmi na osamostatnění a pomoct jim najít si vlastní práci, ubytování a umístit děti do škol a školek. Do té doby bude kemp dál provozovat díky finanční sbírce, lidé mu nabízí též materiální pomoc. Oršoš mimo to hodlá požádat stát o příspěvek na ubytování.
„V současné době pracujeme také na vzniku neziskovky, která to celé zaštítí, abychom mohli dosáhnout také na další zdroje,“ říká Štefan Oršoš s tím, že do října budou muset finanční zdroje vybalancovat. Pokud ale nastanou komplikace, uprchlíkům bude poskytovat ubytování i nadále.
Přispět na jeho financování je možné na veřejném transparentním účtu.

V kempu našlo azyl 14 žen a 28 dětí.