V každém okrese zůstane otevřeno jen pár ordinací. Chybí ochranné pomůcky

„Náš cíl je udržet funkční primární péči, byť v nouzovém režimu, ale aby normálně poskytovala to, co poskytovat má. Většina praxí už je bez pomůcek. Naše snaha je teď zkoncentrovat to, co je mezi lidmi, právě do dvou tří pracovišť,“ sdělil Právu Šonka s tím, že tam by měli sedět spíše mladší lékaři.

Počet ordinací, kam mohou nemocní po předchozí dohodě s lékařem fyzicky přijít, již omezili například po dohodě mezi sebou lékaři na Frýdecko-Místecku či na Křivoklátsku. Zbylí lékaři budou v zavřených ordinacích a budou poskytovat tzv. distanční péči, tedy ordinovat po telefonu či vystavovat na dálku e-recepty a e-neschopenky.

„Pro naše pacienty, kteří skutečně potřebují fyzické vyšetření, bude otevřeno pár ordinací na okres, kam já, když budu vědět, že můj pacient potřebuje, aby ho viděl doktor, tak ho tam pošlu,“ vysvětlil Šonka, jak by to mělo fungovat od pondělí celorepublikově.

Zároveň doplnil, že by lidé tyto ordinace neměli „brát útokem“, ale měli by se stále telefonicky obracet na svého lékaře. A až on zhodnotí, zda je třeba osobní návštěva lékaře, a případně pošle pacienta do některé z těch otevřených.

Ordinovat podle Šonky mohou i lékaři z karantény, kterých jsou podle něj desítky. Ti, kteří jsou doma, se do počítače v ordinaci mohou dostat přes vzdálený přístup a po přesměrování telefonu je možnost řešit pacienty z domova.

„Dokonce je domluveno s ministerstvem zdravotnictví, že pokud je ten lékař v karanténě, má samostatnou ordinaci a pošle domů všechen personál, může tam sám sedět,“ uvedl Šonka.

Aby bylo možné zachovat běžné fungování a plný počet ordinací, potřebují praktici dvanáct tisíc respirátorů na den. Tohoto počtu se jim však nedostává ani zdaleka, jelikož v Česku dlouhodobě pomůcky chybí.

„V krajích je to různé, někde nedostáváme nic, někde dostávají doktoři třeba jen nad 60 let. Když budeme vědět, na čem jsme, tak s tím dokážeme pracovat, jenže nevíme, na čem jsme,“ dodal předseda praktiků.