Článek
Normální promlčecí lhůta je totiž desetiletá, zatímco u privatizačních zločinů je dvojnásobná. A bez zajímavosti není ani fakt, že žalobce mluví o skupování akcií důlní společnosti za její vlastní peníze jako o trestné činnosti.
Dokud byl totiž případ na pražském vrchním státním zastupitelství, hodnotil jeho šéf Vlastimil Rampula jednání bývalých manažerů firmy sice jako nemorální, ale nikoliv trestné. A navíc vždy zdůrazňoval, že i kdyby trestné bylo, už je stejně dávno promlčené.
Otázky promlčení v současné době vyhodnocujeme.
Jenže Rampula se nedávno kvůli střetu zájmů kauzy vzdal a místo jeho podřízených teď nad vyšetřováním dbá žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, který nyní hledá cesty, jak promlčení zabránit.
„Jsme si vědomi problému, že ta trestná činnost byla spáchána už před velmi dlouhou dobou, a otázky promlčení v současné době vyhodnocujeme,“ řekl Právu státní zástupce Petr Šereda s tím, že jedinou možnou cestou je právě zasazení kauzy do privatizačního kontextu.
„Zákon dvacetiletou lhůtu stanovuje u trestných činů spáchaných v souvislosti se zpracováváním a schvalováním privatizačních projektů. To je jediná možnost, jak by se dala aplikovat delší promlčecí lhůta. Zvažujeme to ve všech souvislostech a konečné rozhodnutí padne v tomto směru v horizontu dvou až tří měsíců,“ konstatoval Šereda.
Musí se rozhodnout
Do té doby by podle něj měly být vypracovány analýzy, jestli je takový postup možný. „Problém je v tom, že zákon používá termín privatizační projekt a nikoliv privatizaci jako takovou v obecném slova smyslu. Je to pojem, který je potřeba nějak interpretovat, a není to zcela jednoznačná záležitost,“ poznamenal k tomu žalobce.
Právě na to se podle něj zaměří zkoumání, které v uplynulých dnech zadal. „Nějaké analýzy k tomu už zpracovány byly a jsou na to různé názory. My to musíme definitivně rozhodnout,“ uvedl Šereda.
Rampula přitom v minulosti souvislost kauzy Mostecké uhelné společnosti s privatizací zpochybňoval. „Je otázka, zda lze právně hovořit o privatizaci. Bavíme se o prodeji 46 procent z majetku Fondu národního majetku. Jednalo se o prodej akcií, nikoliv o privatizaci,“ řekl např. Rampula loni na podzim.
Cenné informace ze Švýcarska
V Česku jsou exmanažeři MUS v čele s Antonínem Koláčkem podezřelí, že důlní společnost de facto vytunelovali, když ji od státu koncem devadesátých let koupili za její vlastní peníze určené na likvidaci ekologických škod. Úřady už nicméně celou kauzu dvakrát uložily k ledu a nikoho z Koláčkovy skupiny neobvinily.
K tomu se ale odhodlaly až úřady ve Švýcarsku, když jim na účtech zablokovaly téměř dvanáct miliard korun. V současné době je na skupinu podána v alpské zemi obžaloba pro podezření z praní špinavých peněz.
Koncem března se švýcarskými kolegy o kauze jednali čeští policisté a státní zástupci vedení právě Šeredou. Ten k tomu nyní uvedl, že schůzka byla pro českou stranu velice užitečná.
„Jejím cílem nebylo získat důkazy, ty se musí opatřit jinou cestou, nicméně získali jsme množství cenných informací o švýcarském řízení a o tom, co bylo v jeho rámci zjištěno, což nám velice pomohlo,“ zhodnotil jednání Šereda.