V Jihlavě odkryli důl z časů stříbrné horečky

Důlní dílo připomíná éru stříbrné horečky – od počátků těžby ve 13. století až po neslavný konec dolování v 18. století.

„Když jsme tady byli loni touto dobou, byla na tomto místě malá díra a dřevěná deska na zemi. Nevěděli jsme, co nás přesně čeká,“ připomněl náměstek primátora Radek Popelka (ANO). „Objevili jsme důlní dílo, rozhodně jedno z nejvýznamnějších v Česku a možná i v Evropě,“ dodal.

Impulzem k bližšímu průzkumu lokality byl před dvěma roky nebezpečný propad v místě historické šachty. Ministerstvo životního prostředí pak pověřilo zabezpečením dolu státní podnik Diamo. Pracovníci se dostali do hloubky několika metrů až na tvrdé podloží, aby nedocházelo k dalším propadům.

Další práce bude financovat město, Jihlava hodlá potenciál dolu využít. „Jsem hrozně rád, že aspoň jedno důlní dílo bude přístupné a bude dokumentovat slávu královského horního města,“ doplnil další náměstek Martin Laštovička (KDU-ČSL). Podle něj je ale nutné celý důl ještě zabezpečit.

„Už když jsem viděl před lety vodotěžný náhon a odvodňovací štolu v německém Schwarzwaldu, věděl jsem, že to samé objevíme v Jihlavě. Teď se to potvrdilo,“ libuje si Jan Šustr, vedoucí správy jihlavského podzemí.

Na dně vyhloubené jámy je nyní betonem zpevněné a mříží zajištěné ústí šachty, která má hloubku až 80 metrů a je částečně zanesena sedimenty. Hned vedle je odkrytá kapsa, v níž bylo umístěno velké vodotěžní kolo a také ústí odvodňovací štoly.

Právě tu chce správa jihlavského podzemí a vedení města propojit s plánovaným hornickým skanzenem. Odvodňovací štola – kterou se rovněž povedlo odkrýt, ale je zatím částečně zasypána – je dlouhá 20 až 30 metrů.

Z druhé strany zajišťuje přístup již hotová štola, která ještě bude obložena dřevem. Použitý kámen pochází ze zbouraného Horáckého zimního stadionu. „K ústí šachty odtud povedou dolů i schody,“ informoval Jan Šustr.

Přístup k důlnímu dílu je omezen, na místě se bude dále pracovat na celkovém zabezpečení. Ještě před koncem roku by měly být instalovány sítě a kotvy, které zabrání sesuvům okolní půdy na obnaženém skalním masivu.

Okolím Šacberku vede hornická naučná stezka, jejíž součástí už je i replika ruční pumpy a vrátku, kterým havíři vytahovali vyrubanou horninu z šachty na povrch. „Rádi bychom vytvořili i hornickou zvoničku, už jsme byli jednat s jedním řezbářem,“ prozradil vedoucí správy podzemí.