V Jihlavě chtěli nové odpadkové koše. Žádný se nelíbil, tak je vymyslel radní sám

„Půl roku jsme s primátorem všude při svých cestách fotili odpadkové koše. Prošel jsem si i nabídky, kolik co stojí,“ popsal radní, architekt a designér David Beke.

S výsledky spokojen nebyl, a tak začal pomýšlet na řešení, které by se zrodilo na jihlavské radnici. V nedaleké Třebíči Beke objevil firmu zabývající se vývojem a výrobou městského mobiliáře. S jejím zakladatelem, designérem Janem Padrnosem se v pohledu na věc shodli a v závěru loňského roku se pustili do práce na autorském návrhu.

„Jihlava má na svém území na sedm set odpadkových košů, s žádným z typů nejsme spokojeni. Tak jsme se rozhodli vyvinout koše vlastní,“ popsal Beke přípravnou fázi.

V té bylo třeba najít shodu na tom, co by měl takový koš splňovat, aby plnil svůj účel, dal se přitom snadno udržovat, měl pěkný vzhled, vydržel a nezruinoval městský rozpočet.

Do diskuse se zapojila řada lidí – od památkářů přes útvar městského architekta a odbor životního prostředí po zástupce technických služeb. Pelmel požadavků prošel hlavou Davida Bekeho a výsledný návrh se po schválení mohl vydat do třebíčské dílny.

„Odpadkové koše jsou z městského mobiliáře nejproblematičtější, rychle zestárnou. Zatímco lavičky vydrží dvacet let, koš je po dvou letech poničený a ošklivý,“ přiblížil zkušenosti z letité praxe Jan Padrnos.

Zakázka z Jihlavy byla podle jeho slov atypická. „Jako designér si většinu věcí vymýšlím sám. Tady přišel klient, který věděl, co chce, a ukázalo se to jako funkční,“ uvedl majitel firmy, která má zákazníky z celé Evropy. Jak přiznal, Beke byl na cestě k definitivní podobě výsledku velmi náročný. „Já bych se spokojil s menší precizností,“ usmál se Padrnos.

K důslednosti v detailech měl ale jihlavský radní dobrý důvod. Koše totiž vyžadují kromě promyšlené skladby materiálu také variabilitu, protože v různých lokalitách mohou být na jejich využití různé nároky. Platí, že důležitá je snadná manipulace pro pracovníky technických služeb, odolnost proti povětrnostním podmínkám, ale roli hraje i estetika, jež si žádá jednotný vzhled.

„Výsledkem je skládačka. Na centrální sloupek zapuštěný do země se dají navěsit různé prvky dle potřeby,“ popsal autor návrhu. Vedle samotných nádob na odpadky, kterých může být na jednom sloupku víc, lze sestavu doplnit zásobníkem sáčků na psí exkrementy i nádobou na vybité baterie. A pamatuje se i na kuřáky.

V rámci ověřovací série se nové koše v černé barvě během jara objeví na 69 místech městské památkové rezervace. Osvědčí-li se, v rámci plánovaných výměn by pak měly sety postupně nahradit odpadkové koše po celé Jihlavě. Vývoj kompletu přišel na 80 tisíc korun, sám radní do toho vložil práci zdarma. Cena základní sestavy se vejde do 11 tisíc korun.