Článek
Krajina kolem bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích, k němuž patřila i Mariánská Týnice, může od letoška užívat označení Evropské dědictví. Podle Evropské komise, jež o titulu rozhoduje, je toto místo zcela výjimečné.
„Zachovaly se historické cesty, aleje, rybníky, kaple, boží muka i hospodářské dvory,“ vyjmenoval ředitel Muzea a galerie severního Plzeňska, jež v Mariánské Týnici sídlí, Pavel Kodera.
Upozornil, že plánované větrné elektrárny oceňovanou krajinu výrazně naruší. „Investoři mají o region zájem, protože tady fouká. Nejsme proti větrné energetice, nicméně někdy může udělat víc škody než užitku. Obáváme se hlavně nekontrolovatelného stavění,“ nastínil.
Obyvatelé Josefova v referendu odmítli větrníky. Obec nebude mít na kanalizaci ani na chodník
Plzeňský architekt Jan Soukup, jenž se podílel na záchraně Mariánské Týnice, nemá z novinky radost. „Titul Evropské dědictví je velmi prestižní. Větrné elektrárny jsou svým způsobem revoluce v krajině. Možná, že za padesát let už je nikdo vnímat nebude, ale osobně za ně nejsem rád,“ zhodnotil.
Podepsanou smlouvu už mají třeba v Kožlanech, potvrdil tamější starosta Václav Kratochvíl (SNK). „Nejdřív jsme v obci udělali průzkum. Přes šedesát procent lidí se záměrem souhlasilo. To pro nás bylo důležité,“ podotkl.
Zatím není jasné, kolik větrných elektráren jihozápadně od Kožlan směrem ke Dřevci vyroste. Současný návrh hovoří o třech, přičemž tubus má mít 148 metrů, každá lopatka pak 75 metrů. „Jde o technologický pokrok. Samozřejmě je to i finančně zajímavé,“ uvedl Kratochvíl.
Finančně výhodné
Radim Lauer ze společnosti meridian Nová Energie informoval, že projekt je na úplném začátku. Klíčové bude posouzení vlivu na životní prostředí, které zohledňuje také na krajinu. „Česká republika chce podporovat výstavbu obnovitelných zdrojů. K tomu se koneckonců také zavázala,“ připomněl Lauer.
Zastupitelstvo odkleplo plán na větrné elektrárny rovněž u Výrova. „Místní nám dali v anketě požehnání. Jsme před podpisem smlouvy,“ řekl Vlastimil Pech (SNK), který stojí v čele obce. V tomto případě se mluví až o pěti stavbách, směrem na obce Buček a Kopidlo.
Pech připustil, že projekt je pro ně výhodný. „Ročně bychom dostávali necelých osm milionů do rozpočtu, který je v současnosti zhruba desetimilionový. Mohli bychom za to udělat kanalizaci a další věci, na které těžko sháníme peníze,“ sdělil.
Výrov by také přispíval každému obyvateli 5000 korun ročně na energie. „Do ochranného pásma Mariánské Týnice to nezasahuje. Snažili jsme se dosáhnout kompromisu,“ doplnil Pech.
Pohled na Mariánskou Týnici od dvora Sechutice
Dvůr Sechutice a krajinný reliéf s Mariánskou Týnicí
Barokní areál v Mariánské Týnici od severozápadu
Mariánská Týnice, pohled přes dvůr Sechutice od sochy svatého Jana Nepomuckého
Obdobně se vyjádřil Petr Štěpánek z firmy Envyro Energy. „Sám pocházím z Plzeňska a barokní národní kulturní památce nechceme ublížit. Tak jsme se dohodli s památkáři i panem Koderou. Proto jsme odstoupili od původního záměru ve Vysoké Libyni,“ zdůvodnil.
Další vytipovanou lokalitou jsou Kralovice, konkrétně jihovýchodní oblast. „Území u Kožlan, Výrova a Kralovic je kompromisní. Ale už se také jedná na druhé straně v Žihli,“ poukázal ředitel Muzea a galerie severního Plzeňska.
Zprávu následně potvrdil tamější starosta František Procházka (SNK). „Aby se pak opravdu nestalo, že elektrárny budou všude kolem a respekt ke krajině půjde stranou. Teď se cesta prošlápne a potom už tomu nikdo nezabrání. Toho se bojíme,“ přiznal Kodera.
Poutní areál v Mariánské Týnici se stal prestižní památkou
