Článek
Do druhého čtení poslanci propustili návrh novely již loni v dubnu a od té doby se jí zabývají sněmovní výbory.
„Teď se ještě čeká na stanovisko zdravotního výboru, i na některé změny, které chce do novely dodatečně vnést ministerstvo zdravotnictví. Druhé čtení tedy proběhne ve Sněmovně nejdříve v březnu,“ řekl Právu dobře informovaný zdroj.
I kdyby pak už šlo všechno hladce, nevstoupí novela v platnost dříve než od 1. ledna 2009. Provozovatelé stravovacích zařízení totiž musejí dostat potřebný čas na nezbytné stavební úpravy.
Lépe chránit děti i mladistvé
Autorem předlohy je poslanec Boris Šťastný (ODS). „Kuřák si samozřejmě může ničit své zdraví. Jeho svoboda ale končí tam, kde kouřem ohrožuje jiného člověka,“ zdůvodňuje Šťastný, proč by se v hospodách měli kuřáci od nekuřáků oddělit zdí.
Za zásadní nedostatek Šťastný považuje, že dnešní zákon dostatečně nechrání děti a mladistvé před škodlivými vlivy kouření. Navrhuje proto kouření zcela zakázat ve společných prostorách bytových domů i na veřejných prostranstvích, kde se často shromažďují děti.
„Omezovat ale nechci kuřáky pod širým nebem, kde cigaretový kouř nevadí. Kouření by tedy mělo být povoleno na otevřených nástupištích a zastávkách, kde to nynější legislativní úprava zakazuje,“ řekl už dříve Právu Šťastný.
Hospodářský výbor navrhuje kompromis
Podle neoficiálního průzkumu je zhruba 40 procent poslanců proti přitvrzení vůči kuřákům. Ostatní se v názorech na míru restrikce notně liší. Například Kateřina Konečná (KSČM) by kouření zakázala nejen v hospodách a společných prostorách činžáků, ale i na balkónech. Naopak většina poslanců ODS se obává, že tvrdé restrikce by přivedly řadu vlastníků hospod k bankrotu.
Hospodářský výbor Sněmovny se shodl na kompromisním návrhu – stanovit povinnost vybudovat zeď dělící kuřácké a nekuřácké prostory pouze pro hospody a restaurace větší než 200 metrů čtverečních. Jejich majitelé by navíc měli možnost sami se rozhodnout, zda podnik vyhlásit za nekuřácký, nebo postavit zeď.
Tabákové firmy lobbují za ještě větší změkčení – aby si každá hospoda mohla bez ohledu na své rozměry vybrat, zda se v ní bude kouřit, či nikoliv.
„Politika je mírou možného. Pokud ale ve Sněmovně neprojde naprostý zákaz kouření ve stravovacích zařízeních a na veřejných prostranstvích, bude to velkou ostudou pro poslance, kteří se proti tomu postaví. Vždyť v České republice umírá denně na následky kouření padesát lidí. To je mnohem více než při silničních nehodách,“ upozorňuje doktorka Eva Králíková z Centra léčby závislosti na tabáku při třetí interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Tabáku v ČR holduje polovina mladistvých
V Česku tabáku holduje více než čtvrtina dospělých a téměř polovina mladých lidí ve věku 15 až 18 let. Přes prudké zdražování cigaret loni jejich celková spotřeba klesla v ČR jen o 1,5 procenta.
I tím bojovníci za zákaz kouření zdůvodňují, proč má být novela antikuřáckého zákona nejméně tak přísná, jak se to teď podařilo ve Francii a Německu. Od 1. ledna si francouzští kuřáci nesmějí zapálit v hospodě, restauraci ani baru. A v polovině spolkových zemí SRN začal dokonce platit zákaz kouření na všech veřejných místech.
Anketa
Kde je kouření omezeno zákazy
Úplné nebo rozsáhlé zákazy kouření v restauracích a barech zavedly již Velká Británie, Irsko, Itálie, Norsko, Švédsko, Finsko, Estonsko, Litva, Černá Hora a Makedonie. Částečné zákazy v různém rozsahu platí ve 14 dalších zemích, včetně České republiky.