V Holešově museli Sověti otočit hlavně tanků, do kasáren se nedostali

Na události z roku 1968 přišli v úterý zavzpomínat do Holešova desítky výsadkových veteránů. Někteří ve vzpřímené chůzi, jiní již opatrnější chůzí s hůlkou, tváře poznamenané vráskami, ale v očích plamínky odhodlání i hrdosti.

„Byli jsme 7. výsadkový pluk zvláštního určení, nespadali jsme pod velení armády, ale pod zpravodajskou správu. Žádné instrukce nepřišly, tak velitel udělal opatření na svou pěst, a to především kruhovou obranu kasáren, vojáci byli rozmístěni s kulomety a pancéřovými pěstmi,“ zavzpomínal nadporučík v záloze Josef Bartošek, který byl v srpnu 1968 v kasárnách v Holešově velitelem průzkumné skupiny.

„Byl jsem například vyslán v civilu a po městě jsme sledovali pohyb sovětských vojsk, chránili jsme některé veřejné objekty ve městě,“ řekl Bartošek. Z kasáren vyjel i radiovůz, který v horách nedaleko pomáhal přenášet vysílání československého rozhlasu.

Bývalí příslušníci útvaru živě diskutovali, prohlíželi staré fotografie a ochotně se dělili o popis toho, co se dělo před kasárnami. Sovětští důstojníci se podle vzpomínek výsadkářů dožadovali vody. „Tento požadavek byl odmítnut,“ sdělil tehdejší velitel roty Václav Majdr. „Velitelé zcela odmítli vyjednávat, dokud budou hlavně tanků namířené na kasárna. Sověti tomuto požadavku ustoupili,“ uvedl Bartošek.

Připomněl, že velitel také poslal do Hostýnských vrchů rychlou rotu 60 mužů, ti se tam ukryli v zemljankách. V případě útoku na kasárna měli tito vojáci vpadnout do týlu Sovětům.

„Pak zazněla myšlenka, že by tito nejlépe vycvičení vojáci dostali za úkol osvobodit Dubčeka a představitele naší vlády. Konkrétní rozkaz ale nepřišel, dozvěděl jsem se to až později. Ovšem můj názor je, že to bylo nereálné,“ řekl Bartošek.

Veteráni na shromáždění uctili památku těch, kteří se dneška nedočkali. Srdečně potleskem přivítali i svého bývalého náčelníka štábu pluku Jiřího Dufka.