Článek
Vojenská vozidla místo plánovaných 10:30 dopoledne překročila státní hranici až krátce před 17. hodinou. Zatímco příznivce s americkými vlajkami mlha, déšť a dva stupně nad nulou neodradily, odpůrci, kteří přišli už po desáté hodině dopoledne, protestování proti vojenskému konvoji vzdali zhruba po čtyřech hodinách.
Postávání v sychravém dni si oba tábory krátily pokřikováním a došlo i k několika slovním potyčkám. Asi nejhlasitější výměna názorů proběhla kvůli jednomu protestujícímu, který si přinesl sovětskou vlajku.
V Harachově se sešli odpůrci amerického konvojeVideo: Novinky
S přibývajícím množství nervozity a také alkoholu se krátce před příjezdem obrněnců odehrál incident, kdy se muži s americkými vlajkami stavěli do cesty odjíždějícímu automobilu se skupinou komunistů. Vozidlo do nich začalo najíždět a tak museli zasáhnout policisté. Nikomu se naštěstí nic nestalo. Odpůrci konvoje rozbalili transparent s heslem US killers, go home, ale při průjezdu vozidel ho zakryli lidé s vlajkami USA a NATO.
Šéfka komunistů i hejtman
Část protestujících tvořili i komunističtí členové zastupitelstva Libereckého kraje. „Je to demonstrace síly. Vzhledem k době pobytu to nepovažujeme za průjezd a měla se tím zabývat Sněmovna,“ poznamenala šéfka komunistů v Libereckém kraji Dana Lysáková, která na státní hranici přišla s transparenty No US Army a Stop NATO.
Vyvážit politickou sílu přišel na státní hranici liberecký hejtman Martin Půta (STAN). „Jsou to vojáci spojenecké armády. V době, kdy celé Polsko vítalo konvoj jako jistý signál toho, na kterou stranu sporu na Ukrajině patříme, tak si myslím, že by bylo smutné, kdyby na hranicích stáli jenom komunisti a příznivci Moskvy,“ vysvětlil Půta, proč zamířil do Harrachova.
Průjezd amerického obrněného vozidla Harrachovem
Drtivě však převažoval počet těch, kteří konvoj vítali. V Harrachově jich byla asi stovka. „Vlajka je přímo z Ameriky. Přivezla mi jí vnučka z Kalifornie, kde byla půl roku na škole, aby se naučila angličtinu. Přišel jsem, protože americkou armádu považuji jako záruku demokracie v naší republice,“ řekl František Šmíd z Košťálova na Semilsku.
„To čekání bylo dlouhé, ale stálo to za to. Jsem, rád že nás bylo víc než těch odpůrců,“ poznamenal na kost promrzlý Petr Vokál, který na sever Čech přijel až z Prahy.
