V Drnholci se podařilo vrátit čas žní o desítky let zpět

Za sekáčem v černých kalhotách bílé košili a černé vestě, s kloboukem na hlavě pak už nastupuje žena s bílým šátkem a srpem v ruce. Zručným pohybem odebírá posečenou úrodu, kterou její kolegyně vážou do snopů. Ty pak prastaré traktory vyrobené v brněnském Zetoru pár let po válce odvážejí k ještě starší dřevěné mlátičce poháněné řemenem.

V další, již „modernější“ ukázce už za dalším traktorem jede do obilného pole sklízet mechanický žací stroj. Co na tom, že byl vyrobený někdy ve třicátých létech minulého století. Sekačka se svými lopatami a žací lištou obsluhovaná strojníkem na železném sedátku i po téměř sto letech dokazuje, že zvládá kosení obilí i jeho vázání do snopů s provázky s dřevěnými kolíčky původně barvené volskou krví, aby co nejdéle vydržely, zcela bez problémů. O kus dál stoji v řadě další různé historické stroje. Traktory, samovazy, i již modernější, ale přece jen už zastaralé kombajny z padesátých či šedesátých let.

Nadšencům na poli za vinnými sklepy v Drnholci, v místech, kde se říká Na blatech, se i letos ukázka historických žní vydařila. Mnoho z nich se na podívanou, kterou sledovaly desítky diváků, připravilo nejen svou pečlivě opatrovanou dobovou technikou ale i oblečením.

Ženy v červených šátcích, bílých halenkách a červených suknicích s modrými zástěrami, muži sekáči v bílých plátěných či černých kalhotách. S klobouky na hlavě. Slamáky i plátěné. Tak jako kdysi, kdy sklizeň obilí byla skutečným svátkem, na kterém se často podílela celá vesnice.

„Tak jak to už v našich končinách bývá, nápad vznikl před léty u pohárku vína ve sklepě. Kamarádi z Vysočiny se zmínili, že tam u nich někdo má ve stodole starou dřevěnou mobilní mlátičku na plochý řemen a že neví co s ní. Že by se jí potřeboval zbavit. Slovo dalo slovo, s chlapem jsem se spojil. Říká, jestli si to odvezete, budu jenom rád. A když už jsme ji se synem dovezli, řekli jsme si, že bychom ji taky mohli vyzkoušet. Zapojili jsme do toho pár starých chlapů, co si ještě pamatují práci takového stroje, který může být zhruba z třicátých let,” vzpomíná organizátor akce Bohumil Kalous.

Další kamarád poskytl starý traktor, který dokáže řemenici pohánět a základ retro žní byl na světě. „To bylo před šesti léty a nás to chytlo natolik, že jsme začali shánět další stroje, třeba lopaťák či hrstkovač, tedy již mechanickou sekačku, kterou ovšem táhly dva páry koní a další stroje, které k dávným žním patřili. Nyní se už do organizace zapojují kamarádi i z dalších obcí. K ukázce necháváme vždy kus obilního pole a kdo chce sekat kosu ručně, musí si ji samozřejmě sám naklepat,“ popisuje Kalous.

Jak dodal, dožínky, tedy oslava sklizně, na sebe nenechá v Drnholci dlouho čekat. „Nápad vznikl u sklenky vína ve sklepě, tak je jasné, že i tam musíme sklizeň oslavit,“ poznamenal a vydal se s kosou do obilného pole.