V databázi DNA je 192 tisíc vzorků. Chybí ale zákon pro jejich použití

I když odebírání vzorků DNA umožňuje zákon o policii i trestní řád, zákon pro nakládání se vzorky a jejich ukládání v Národní databázi již léta chybí. Policie se tak při použití této metody, kdy lze vzorek odebrat i za použití násilí, řídí pouze pokynem policejního prezidenta.

S tímto stavem se nesmířil poslanec Daniel Korte (TOP 09). Tento týden předložil návrh zákona, který má ukončit podle něho svévolné nakládání se vzorky. Kortemu vadí, že uchovávání vzorků DNA funguje léta bez zákona.

Pokyn policejního prezidenta je navíc utajován. „Existence Národní databáze DNA je zcela nezákonná a podle mě protiústavní. Odporuje to podle mě zákonům a Listině základních práv a svobod. Omezení lidských práv lze ukládat pouze zákonem, což pokyn policejního prezidenta není,“ tvrdí poslanec.

V databázi jsou totiž uloženy i vzorky nejen podezřelých, ale i svědků či lidí, kteří se vzorky nakládají. Jak Právu sdělila Petra Srnková, mluvčí Kriminalistického ústavu, který databázi od roku 2002 pomocí softwaru CODIS získaného od americké FBI spravuje, bylo zde k 14. říjnu 2015 zhruba 192 400 profilů DNA.

„Z toho je asi 170 500 profilů osob obviněných a odsouzených a kolem 16 400 profilů DNA stop z míst neobjasněných trestných činů a 722 profilů neznámých mrtvol,“ uvedla. „V ostatních případech jde o eliminační profily osob, které zajišťují stopy na místě činu, pracují v laboratořích nebo se stopami bezprostředně přicházejí do kontaktu, i obětí, pohřešovaných osob či profily příbuzných nezvěstných osob,“ dodala pro Právo Srnková.

Korte se rozhodl zákon podat letos, kdy byl těsně před vynesením rozsudku v případu vraždy v Ústí nad Labem polapen pravý pachatel. Další inspirací mu byl případ Jiřího Pivody, kterému byl vzorek odebrán v době, kdy seděl ve vězení za hospodářský delikt, a on se nyní soudní cestou domáhá, aby byl z databáze vymazán. „Teď se z odebraného vzorku udělá profil, tedy kódované číslo, a pak se vzorek zničí. Není tak z čeho udělat kontrolní přepočet a není možné zabránit justičním omylům,“ řekl Korte Právu.

Proto navrhuje, aby se část vzorku zachovala pro případný přezkum znalcem. „Získaný profil je často korunním důkazem při soudním líčení, tak musí mít obžalovaný právo na nezávislý přezkum,“ tvrdí Korte. Poukázal na některé případy ze zahraničí, kdy se po letech ukázalo, že odsouzený pachatel si zbytečně odseděl desítky roků za mřížemi. Na to, že se i v ČR podobné situace řeší, upozornil Právo advokát Jan Vobořil, který je ředitelem neziskové organizace Iuridicum Remedium.

„Právě řešíme případ Aleše Provazníka, který byl v roce 2003 odsouzen za vraždu, odseděl si deset let, je v ochranné léčbě. Podali jsme návrh na obnovu řízení. Vypadá to, že došlo k záměně vzorků, což byl klíčový důkaz,“ řekl Právu. Dodal, že se zatím nedokázali dobrat toho, zda byl vzorek zlikvidován. Proto je povinnost uchovávat část vzorku v návrhu zákona, který pro Korteho připravil na základě své praxe.

„V rámci obnoveného procesu bychom si chtěli vyžádat vzorky, jsou-li k dispozici, aby mohla být zpochybněna analýza,“ uvedl advokát. „Na záměnu vzorků ukazuje jen to, že pod nehty pana Provazníka mělo být nalezeno DNA oběti, kterou měl zavraždit, a pod jejími nehty mělo být DNA jeho. Nález ale podle mě nedává smysl, protože tam nebylo nalezeno DNA toho člověka, jehož byly nehty. Takže jde o genetický nesmysl,“ podotkl k tomu pro Právo Vobořil.

Podle něho policie možná tají pokyn svého prezidenta, aby se chránila pro případ, kdy by ho sama porušila. Proto se advokát domáhá jeho zveřejnění i soudní cestou. Zatím neúspěšně. Úkol sepsat zákon dostalo vnitro již v roce 2012, ale po pádu Nečasovy vlády nastoupil Rusnokův tým, který, aby měl čistý stůl, když končil, úkol zrušil. „Mluvil jsem o tom s tehdejším šéfem Úřadu na ochranu osobních údajů Igorem Němcem a ten, i když se snažil na problém upozorňovat, mluvil podle mě do zdi,“ řekl Korte.

„Ministr Milan Chovanec, kterého jsem oslovil, se prý snažil dohledat, co vnitro již udělalo, ale nic nenašel. A náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube mi tvrdil, že podle něho je vše ošetřeno dostatečně. To byla pro mě ta pověstná poslední kapka,“ dodal Korte.

Poslanec je přesvědčen, že v databázi by měly být uchovávány pouze vzorky pachatelů násilných trestných činů a hlavně sexuálně motivovaných činů. Nesouhlasí s argumentem policistů, že pachatel drobné trestné činnosti se stejně jednou dopustí násilí. Zákon má také jasně říci, že do databáze mají přístup pouze orgány činné v trestním řízení a soudem stanovení znalci, aby byla zachována bezpečnost vzorků i profilů lidí.