Článek
„Skutečně počet utonulých klesá, ale přepočteme-li to na počet obyvatel, je stále dost vysoký,“ uvedl Josef Švec z Vodní záchranné služby Českého červeného kříže. To potvrdil i Jakub Pichl z pražské Vodní záchranné služby: „Ve srovnání se světem je situace žalostná. Například v Anglii, která je ostrovní zemí a počet tamních obyvatel je šestkrát větší, mají utonulých daleko méně. Stejně tak Holandsko či Německo.“
Vodní záchranná služba Praha ve snaze situaci zlepšit připravila na léto kampaň upozorňující na rizika spojená s koupáním. „Cílem je upozornit na nebezpečí vody, na nutnost znalostí základů chování u vody, na schopnost poskytnout první pomoc, případně zajistit příjezd profesionálních složek,“ řekl Pichl. Informace budou na tabulích či letácích.
Převažují muži
Ačkoli praxe ukazuje, že utonulých je hodně, hrozivá čísla se přece jen snižují. Od roku 2000 klesl počet utonulých až o několik desítek ročně. Podle Švece je důvodem větší osvěta lidí.
Mezi utonulými jinak z hlediska pohlaví v drtivé většině převažují muži nad ženami.
| Desatero bezpečného pobytu u vody |
|---|
| 1. Na plavidla nepatří děti bez řádně upevněné záchranné vesty |
| 2. Nebuď ve vodě hrubý a bezohledný |
| 3. Neplav a neskákej do vody v neznámých místech |
| 4. Plav ve vyznačeném prostoru |
| 5. Neplav do blízkosti plavidel a plavební dráhy |
| 6. Nechoď se koupat sám |
| 7. Neplav, jsi-li rozpálený nebo unavený |
| 8. Neplav hned po jídle, nech si alespoň 1 hodinu odstup |
| 9. Neplav daleko od břehu |
| 10. Uposlechni pokyny členů VZS a nepřekážej jim v práci |
| Zdroj: Vodní záchranná služba ČČK |
Z informací Českého statistického úřadu vyplývá, že tragédie se většinou stávají ve volné přírodě. Nejvíce z nich připadá logicky na měsíce, kdy se udělá venku teplo. Červen a srpen převyšují běžný roční průměr o polovinu a červenec dokonce dosahuje dvojnásobku průměrného měsíčního počtu utonulých. „Naprostá většina jsou lidé, kteří si řekli, že to zvládnou a že jim se nemůže nic stát. Přecení síly,“ podotkl Pichl.
Pravidla nejasná
K nejrizikovějším místům patří v ČR přírodní koupaliště. Právě tam nejsou jasně daná pravidla pro přítomnost vodního záchranáře. „V podstatě je to závislé na nabízených službách a co si domluví poskytovatel s místním úřadem, který povoluje provoz koupaliště,“ uvedl Pichl.
Doplnil, že pokud se vybírá vstupné na pláž jezera nebo na přírodní koupaliště, měl by tam být dozor záchranáře zajištěn. Připustil ale, že úřad málokdy zjišťuje jeho kvalifikaci. „Nakonec je tam nějaký senior či student a vše se řeší až po nějakém neštěstí,“ dodal Pichl.
Výcvikový kurz pro záchranáře je přitom velmi náročný. Úspěšný absolvent kurzu musí nejen dobře plavat, ale rovněž umět se potápět, vyhledávat lidi i věci ve vodě, znát techniku tažení lidí z vody a zdravovědu. Tuzemská vodní záchranná služba čítá nyní kolem 2700 členů.