Článek
V USA byl svátek oficiálně uznán v roce 1914, v Československu se slaví od roku 1923 a jeho propagátorkou byla Alice Masaryková.
Druhou květnovou neděli svátku věnuje vedle Česka třeba Německo, Rakousko, Itálie či Řecko.
Napříč státy se liší jak termín oslav, tak styl, jakým se vyjadřuje úcta a vděk matkám. Nejčastějším způsobem je ale obdarování drobným dárkem. Děti obvykle vlastnoručně vyrábí dárky, starší volí například bonboniéru nebo květinu.
V některých zemích bývá zvykem pozvání na rodinnou večeři. Rodinní příslušníci také často v den oslav osvobodí matky od domácích prací a dopřejí jim například snídani do postele. V Nepálu se tradice zaměřuje na zesnulé matky.
Loni se v Česku po třech letech úbytku podle Českého statistického úřadu narodilo mírně více dětí, ačkoli počet žen v reprodukčním věku opět klesl.
Nezapomeňte na své maminky, oslavte s nimi jejich den
„Nárůst počtu narozených dětí byl odrazem vyšší plodnosti žen, která byla podle předběžných výsledků v roce 2021 nejvyšší za posledních 30 let. Vyšplhala se na 1,83 dítěte na jednu ženu reprodukčního věku,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
K nárůstu přispěl vyšší počet druhorozených dětí, zatímco prvorozených a dětí třetího či vyššího pořadí bylo proti roku 2020 méně.
S historií svátku matek se pojí jméno americké aktivistky Julii Ward Howeové, která v roce 1870 vyzvala ženy ke sjednocení proti válkám ve svém Provolání ke dni matek.
Zakladatelkou Svátku matek se pak stala Anna Marie Jarvisová, která bojovala o jeho oficiální uznání. Společný návrh amerického Kongresu roku 1914 stvrdil prezident Woodrow Wilson.
Oslava MDŽ má smysl. Je důležité připomínat boje žen za jejich práva
Po druhé světové válce byl v tehdejším Československu postupně zatlačován do pozadí oslavami Mezinárodního dne žen (MDŽ) slaveného vždy 8. března. Česko se k oslavám mateřského svátku vrátilo znovu po listopadové revoluci. Mezi oficiální státní svátky v kalendáři Den matek v Česku nepatří. Na třetí neděli v červnu pak připadá Den otců.