Článek
Připravila a promítla jej k oslavě výročí konce totalitního režimu Paměť národa KK. „Snímek mapuje vývoj listopadových událostí v regionu ve výpovědích přímých účastníků,“ popsala dokument mluvčí Paměti národa KK Zuzana Rejchová. „Nejen v Praze se našli odvážní lidé, kteří se na podzim roku 1989 rozhodli postavit komunistickému režimu a aktivně se zapojit do revolučního dění,“ pokračovala. „Dokumentární film Prolomit hráz vykresluje atmosféru 80. let na území současného KK i průběh sametové revoluce,“ doplnila Rejchová.
Na západ Čech dorazila o několik dní později, když informace z Prahy doslova dovezli do svých rodných měst vysokoškolští studenti. Postupně se na jednotlivých místech formovala velmi živelně občanská hnutí, která organizovala demonstrace.
Dokument představuje listopadové události ve výpovědích pamětníků. V dokumentu hovoří například disident a exstarosta Lokte Jan Hadrava, tehdejší student a současný ministr pro místní rozvoj a rovněž bývalý hejtman a karlovarský exprimátor Petr Kulhánek, někdejší disident Jiří Kotek a novinář Tomáš Kábrt nebo dva chebští divadelníci František Hromada a Pavel Marek.
Právě dva posledně jmenovaní byli na promítání filmu osobně přítomni. Podobně jako před pětatřiceti lety, kdy se sametová revoluce začala v Chebu odvíjet právě z divadelního prostředí. „Pro mě je to svátek demokracie, která náhle vypukla, když lidi ztratili to zásadní - strach. To bylo to hlavní - lidi ztratili strach,“ vzpomínal při besedě Hromada. „To, že ztratili strach, znamenalo, že vypukly různé názory… a některé se nám třeba ani nelíbily. Ale to nevadí. Důležité bylo, že jsme všichni mohli mluvit tak, jak jsme cítili,“ dodal Hromada.
Do diskuse se zapojilo i publikum. Mezi nimi i žena, která se představila jako Lenka. Popisovala události z Prahy, kde se shodou okolností ocitla 17. listopadu spolu s kamarádkami v centru dění. „Druhý den jsme se šly podívat na Národní třídu a tam se shlukovali podivní lidé a zároveň tam byli vidět i lidé, kteří tam byli i minulý den. Na dlažebních kostkách byla krev,“ vzpomínala s tím, že si v tu chvíli uvědomila, že musí rychle domů do Chebu za svou jedenapůlroční dcerkou a manželem. „Ve vlaku při cestě zpět jsem zažívala hrozná muka, protože jsem měla strach, že na mě někoho nasadili a že mě někde vyhodí,“ popisovala.
Gustáv Husák si přál po 17.listopadu 1989 za prezidenta spíš Havla než Dubčeka
Když přišla domů, tak nikde nikdo. „Manžel i s dcerou byli tady, v divadelním klubu Déčko, takže jsem sem přišla přímo, tedy bezprostředně po příjezdu z Prahy. Řekla jsem všem, že jsem byla na Národní třídě, a všichni na mě koukali, že si to vymýšlím. A pak si asi týden nepamatuji vůbec nic, protože mě to semlelo,“ dodala s tím, že pak se ve víru dění až takřka do Vánoc jen střídali s manželem v hlídání dítěte. „Jsem strašně ráda, že jsem to zažila. Je mi někdy smutno, co z toho máme po třiceti pěti letech… Mohlo to ale mít i jiný průběh, a tak je mi vlastně krásně a musíme jít dál a musíme vědět za čím,“ dodala.
Oslavu svobody a demokracie doplnil na závěr koncert kapely Povodí Ohře. Promítání nového dokumentu Prolomit hráz s besedami a koncerty se bude v obměněném složení aktérů reprízovat v sobotu 16. listopadu od půl šesté večer v domě Chopin v Mariánských Lázních a v neděli 17. listopadu od čtyř odpoledne v rámci komponovaného pořadu s promítáním filmu Občan Havel v hotelu Thermal v Karlových Varech.