V Česku zůstalo 326 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, dvě třetiny jsou ženy

Dočasnou ochranu si mohli uprchlíci elektronicky prodloužit do 31. března 2024. Poté si musí osobně vyzvednout nový vízový štítek na pracovištích odboru azylové a migrační politiky.

„111 tisíc cizinců již nyní má v pase nový vízový štítek, většina by ho měla mít vyzvednutý v následujících dvou měsících,“ uvedla ředitelka odboru Pavla Novotná.

Uprchlíci při přeregistraci i nových registracích nyní musí předložit kvalifikovaný doklad o ubytování. „Do loňského července stačilo čestné prohlášení. Nyní tyto kvalifikované doklady kontrolujeme u všech, kteří to zatím nedodali,“ konstatovala Novotná.

Pokud se uprchlíci ale elektronicky neregistrovali, dočasná ochrana jim zanikla. To se stalo zhruba třetině držitelů. Podle Novotné se většina z nich vrátila zpět na Ukrajinu. Malá část, asi 1,5 procenta, se přesunula do jiného evropského státu.

Necelé dvě třetiny z 325 742 uprchlíků, kteří v Česku nyní jsou, tvoří ženy, 35 procent muži. Dvacet osm procent jsou děti a čtyři procenta senioři. Nejvíc držitelů dočasných ochran je v Praze a Středočeském kraji, nejméně pak v krajích Olomouckém a Zlínském.

Podle Novotné uprchlíci do Česka stále přicházejí, jde zhruba o 2,5 tisíce lidí týdně. Při největším přílivu loni v březnu se denně registrovalo až 17 tisíc uprchlíků. „Zrušili jsme nouzové ubytování fungující 24 hodin 7 dní v týdnu ve všech 14 krajích, nyní už je jen v Ostravě, Brně a Praze,“ podotkla Novotná.

Odbor při přeregistraci posílal i dotazník, v němž se zajímal o život uprchlíků v Česku, třeba jestli děti chodí do školy či zda se po válce chtějí vrátit na Ukrajinu. Jedna z otázek směřovala i na to, kdo se zde stará o ukrajinské děti.

„Zhruba 95 procent z nich je tu s rodiči. Je to poměrně velké procento, čekali jsme i nižší číslo. Jeden a půl procenta dětí je tu s prarodiči, jedno procento se starším zletilým sourozencem,“ přiblížila ředitelka odboru.

Ze zbylých 2,5 procenta je polovina s určeným opatrovníkem a v 1,4 % případů se o dítě stará jiná osoba, tedy například teta či kamarád rodičů. „O těchto dětech ví orgán sociálně-právní ochrany dětí,“ poznamenala Novotná.