Článek
Podle Igora Zolotareva, dlouholetého předsedy společnosti Ruská tradice, který ruské občany v Česku sdružuje, je u nás dlouhodobé ruské zázemí. „Kdybych dnes vybíral místo v Evropě, kde chci žít, vyberu si takové, kde najdu snadno kontakt na další Rusy, se kterými mám nejen společné názory, ale na které se můžu obrátit o pomoc s praktickými životními otázkami,“ uvedl pro Právo Zolotarev.
„Historicky tu bylo vždy dost Rusů, už od první vlny ruské migrace. Čeština i česká mentalita jsou Rusům bližší než obecně mentalita západoevropská,“ uvedl muž, který vedl společnost Ruská tradice od jejího založení v roce 2001 a před týdnem z jejího čela odešel.
Jak ukázaly víkendové prezidentské volby v Rusku, právo volit využil jen zlomek ruské menšiny v Česku. Odevzdat svůj hlas na ruskou ambasádu v Praze přišlo 1647 lidí, přičemž těch platných vhodili do urny 1285.
Největší porážku utrpěl Putin v Praze
Pouze šestnáct procent z nich podpořilo znovuzvoleného prezidenta Vladimira Putina, mezi Rusy v Česku výrazně bodoval opoziční kandidát Vladislav Davankov. Přesto se podle Zolotareva nedá říct, že drtivá většina Rusů v Česku nesouhlasí s Putinovým režimem, byť tento názor mezi nimi převažuje.
Proputinovský postoj mezi Rusy v Česku nepřevládá, ale není marginální
Dělicí čáry podle něj stanovily anexe Krymu před deseti lety a invaze na Ukrajinu. „Ruská tradice dělala do roku 2014 spoustu velkých akcí, na které chodily tisíce lidí. Už tenkrát jsme s celou řadou z nich nenacházeli stejný pohled na dění v Rusku, ale anexe Krymu narýsovala hranici naprosto jasně a zřetelně,“ řekl Zolotarev. „Pokud na jednoduchou otázku zazněla odpověď, že Krym je náš, pak jsme řekli, že s těmi, kdo takto smýšlí, nechceme nic mít. Tehdy od nás odešla velká skupina lidí. Ještě ostřeji se to mezi našimi lidmi vymezilo v únoru 2022,“ řekl ruský emigrant.
V reportáži v den voleb viděl jednu ženu říkat, že bude samozřejmě volit Putina, protože to je fajn chlapík. „Tento názor ale mezi Rusy v Česku nepřevládá, nicméně není marginální,“ řekl. „Ještě před rokem bych řekl, že je to tak sedmdesát ku třiceti ve prospěch proevropských Rusů. Nyní už si nejsem tak jistý,“ dodal Zolotarev.
Celá řada zastánců Putina v Česku od invaze na Ukrajinu své názory neprezentuje veřejně. „Cítí, že společenská atmosféra jim nebude nakloněna a mohou být za své názory i vyhoštěni,“ dodal.
Rusové v Česku podle něj nacházejí často uplatnění ve vědecké sféře a technických oborech. „Jsou mezi námi lékaři a inženýři,“ uvedl Zolotarev, který pracuje v Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR.
Posteskl si, že zdejší Rusové, kteří s Putinem nesouhlasí, musí často čelit kritice z obou znesvářených táborů. „Od proukrajinské části společnosti slýcháme, že jsme Rusové a žádný Rus není dobrý. Promoskevští Rusové nám zase vyčítají, že k nim nepatříme, když máme proevropské a proukrajinské názory,“ řekl.