Článek
Počty duchovních tak rostou bez ohledu na realitu a úbytek věřících. V roce 2001 se k církvím a náboženským společnostem hlásilo 3,2 miliónu lidí, o jejich duše se staralo 3480 farářů, kněží, kazatelů a biskupů. Stát církvím na pokrytí jejich mezd poslal 731 miliónů korun.
O deset let později se situace radikálně změnila.
Podle sčítání lidu z roku 2011 se k církvím a náboženským společnostem přihlásilo jen 1,46 miliónu věřících, tedy už méně než polovina. Stát ale musel na platy 4869 duchovních poslat již 1,4 miliardy korun.
Nejvíce věřících ubývá velkým církvím. Před jedenácti lety se k římským katolíkům hlásilo 2,7 miliónu lidí, o dekádu později už jen 1,1 miliónu věřících. Počet kněží za stejnou dobu vzrostl z 2462 na 3191.
Jeden duchovní na 19 farníků
Podobně na tom je i Čs. církev husitská nebo Českobratrská církev evangelická. Evangelických farářů nepřibývá, je jich okolo 250, ale řady věřících se citelně ztenčily, do evangelických kostelů dochází 51 tisíc lidí, zatímco před deseti lety to bylo 117 tisíc.
Menším církvím věřící nepatrně přibývají, ale ještě více se jim rozmnožují duchovní. Např. Apoštolská církev má v současnosti 183 farářů, kteří pečují o 4900 věřících, před deseti lety jich bylo 90 duchovních na 4600 členů. V přepočtu to vyjde, že v Apoštolské církvi se každý duchovní stará o 27 věřících.
To průměrný katolický kněz musí obstarat 345 oveček. Ještě více rozmazlovat své farníky mohou duchovní v Jednotě bratrské, v té má 2100 věřících na starost 112 farářů. Tedy jeden farář na 19 duší.
Podle synodního seniora Českobratrské církve evangelické Joela Rumla, který zároveň zastává funkci předsedy Ekumenické rady církví, se církve navzájem hlídají, aby štědrý systém příliš nezneužívaly.
„Samozřejmě jsme to mezi sebou kritizovali. Katolíci kritizovali celou Ekumenickou radu církví, protože nekatolické církve přibývaly proti římskokatolické církvi daleko rychleji. A uvnitř rady jsme zase my kritizovali ty menší, protože ze společného odebírají víc a víc,“ řekl Právu Ruml.
Za neregulovaným růstem duchovních stojí zákon z roku 1949, kterým komunistický režim zajistil financování církví poté, co jim zkonfiskoval majetek.
Ministr kultury Jiří Besser se loni s církvemi pod příslibem církevních restitucí domluvil, že částku na výplatu duchovních zmrazí na úrovni roku 2010.
Dnes dostává od státu 17 církví na platy 1,4 miliardy korun ročně. Podle dohody, která navazuje na restituční zákon, budou dotaci v této výši církve dostávat ještě tři roky, poté se čtrnáct let výplata bude každý rok snižovat o pět procent a zanikne.
Duchovní pobírají v průměru 16 800 korun měsíčně, průměrná mzda v celé republice dosáhla 24 320 korun.
Vznikne pivní církev?
Systém je navíc otevřený, a pokud je jakákoli církev registrována více než deset let a má víc než deset tisíc členů, získává právo na dotace.
V současnosti je 32 registrovaných církví. Čtyři z nich – Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (mormoni), Křesťanské sbory, Svědkové Jehovovi a Novoapoštolská církev – jsou registrované více než deset let. Na příspěvek by dosáhli ale jenom jehovisté, kterých je v Česku přes 20 tisíc. Z ideologických důvodů jakýkoli státní příspěvek odmítají.
Letos a v nejbližších letech splní podmínku desetileté registrace další církve a hnutí, např. Hare Krišna, hinduisté či islamisté, ale je otázkou, zda by získali deset tisíc podpisů, protože podle posledního sčítání se k nim hlásí jen několik tisíc stoupenců.
Stát se oficiální církví zatouží každoročně několik společenství, často nečekaných.
Minulý rok se přihlásilo několik recesistů, kteří propagují nápad, že bůh stvořil člověka, protože neměl s kým pít pivo, a kteří chtějí zaregistrovat pivní církev.
Ministerstvo kultury jejich žádost poslalo k znaleckému posouzení, a pokud ten sezná, že jejich žádost nemá formální a věcné nedostatky, vznikne první státem uznaná pivní církev. Ve světě pivní církve vznikají delší dobu. Jedna vznikla např. v roce 1998 v americkém Seattlu.