V Česku se objevil záškrt

„K nákaze došlo u imunosuprimované pacientky s jiným chronickým onemocněním. Je ale na místě uklidnit veřejnost, protože jde opravdu o raritní případ,“ informovala ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková.

Nákaza podle ní nesouvisí s cestou pacientky do zahraničí a ani s kontaktem s cizincem. „Předpokládaným zdrojem infekce je domácí zvíře, které rodina chovala,“ doplnila.

„Vzorek jsme dostali do naší laboratoře 20. dubna 2022. Jde o v České republice ojedinělý záchyt tohoto typu bakterie,“ popisuje vedoucí Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii SZÚ Mgr. Jana Zavadilová.

Poslední případ záškrtu byl totiž v ČR zaznamenán v roce 1995, poslední dvě úmrtí na záškrt byla evidována v Československu v roce 1969.

„Výskyt záškrtu u nás značně omezilo povinné očkování, které začalo už v roce 1946. Riziko nákazy se obecně zvyšuje s věkem, s poklesem ochranných protilátek po očkování, a většinou má souvislost s kontaktem s neočkovanými osobami nebo s cestováním do zahraničí,“ vysvětluje doktorka Kateřina Fabiánová.

Poté, co SZÚ nález záškrtu potvrdil, zahájila krajská hygienická stanice na Vysočině epidemiologické šetření. „Protože se jedná o starší pacientku, je ten okruh (kontaktů) velmi uzavřený, zatím se šetří do deseti osob a předpokládáme, že ten okruh nebude širší,“ řekla ČTK Jana Böhmová, mluvčí Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina.

U lidí, kteří byli s nemocnou v kontaktu, se podle ní zatím žádné příznaky nemoci nevyskytly. Inkubační doba nemoci je dva až pět dní. „Předpokládáme, že to onemocnění už by u nich asi vypuklo, samozřejmě jsou pod dohledem svých praktických lékařů,“ doplnila Böhmová.

Záškrt může mít různé klinické formy a při včasném záchytu bývá dobře léčitelný podáním antibiotik. Nejčastěji začíná horečkou, slabostí a bolením v krku, časem se pak na sliznici objevují běložlutá napadená místa, která nelze odstranit bez porušení tkáně a mohou se šířit.

Laryngeální forma záškrtu bývala obávaným onemocněním u kojenců a malých dětí. Začínala sípáním a štěkavým kašlem a pokračovala šířením pablán do dolních dýchacích cest. Spolu s velkými otoky docházelo pak i k zadušení nemocného.

Pokud není nemocný včas léčen, toxin se dostává do krve a poškozuje buňky srdce, ledvin a také některá nervová vlákna. Nosní forma infekce je mírnější a projevuje se krvavou nebo hnisavou sekrecí a pablánami v nosní sliznici.

Novinky se zapojily do projektu Česko si povídá. Chcete se zapojit do diskuze o klíčových tématech, která rozdělují společnost? Odpovězte na následující otázku. Více informací zde.