Článek
Chronická ischemická choroba srdeční stála za více než 13 procenty všech úmrtí. Druhou nejčastější příčinou bylo srdeční selhání (6,4 procenta) následované cévními nemocemi mozku (5,7 procenta), diagnózou diabetes mellitus (4,4 procenta) a nádory dýchací soustavy (4,1 procenta).
Covid-19, který se v předchozích dvou letech umisťoval v popředí žebříčku, výrazně propadl.
„Během prvního pololetí roku 2023 zemřelo podle předběžných údajů na covid-19 celkem 833 obyvatel Česka. Bylo to bezmála o 80 procent méně než ve stejném období roku 2022, kdy šlo o čtyři tisíce úmrtí. V žebříčku příčin smrti se tak covid v loňském prvním pololetí umístil až na 18. příčce,“ uvedla Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Děsivá projekce: Česko bude stárnout a vymírat
Mírný pokles statistici zaznamenali i v případě chronické ischemické choroby srdeční, naopak zhoubných novotvarů průdušek, průdušnic a plic přibylo.
„K největšímu nárůstu pak došlo v případě úmrtí na chřipku, která však nepatří mezi nejčastější příčiny smrti. Počet těchto úmrtí se meziročně zvedl z 23 případů zaznamenaných v lednu až červnu roku 2022 na 237 ve stejném období roku 2023,“ uvedl ČSÚ.
O desetinu pak meziročně poklesl v loňském prvním pololetí počet sebevražd. I tak si za prvních šest měsíců roku 2023 vzalo život 622 osob.
Myšlenky na sebevraždu, deprese, sebepoškozování. Výzkum zmapoval problémy žáků na Ústecku
