Hlavní obsah

V Česku přibývají případy záškrtu. Poprvé po 27 letech

Od května, kdy se v České republice objevila u pacientky z Vysočiny raritní forma záškrtu, eviduje Státní zdravotní ústav (SZÚ) další tři případy. Nákaza se potvrdila u dvou dětí v Moravskoslezském kraji a u starší ženy ze Zlínského kraje. Před tím se u nás záškrt naposledy objevil v roce 1995.

Foto: Profimedia.cz

Ochranu před nákazou představuje očkování.

Článek

„Národní referenční laboratoř potvrdila dva případy záškrtu vyvolané C. diphtheriae (tedy typem bakterie přenášené primárně z člověka na člověka) u dvou sourozenců v dětském věku. Další případ u starší pacientky je vyvolaný C. ulcerans (v tomto případě jde o typ bakterie, kterou mohou přenášet i zvířata),“ informovala vedoucí Národní referenční laboratoře (NRL) pro pertusi a difterii SZÚ Jana Zavadilová.

Na našem území se záškrt mnoho let nevyskytoval díky očkování, k němuž se přistoupilo již v roce 1946.

„Riziko nákazy se obecně zvyšuje s věkem, s poklesem ochranných protilátek po očkování, a většinou má souvislost s kontaktem s neočkovanými osobami nebo s cestováním do zahraničí,“ připomněla Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová.

Podle dostupných dat klesá v evropské populaci postvakcinační imunita, což dokládá i nárůst případů zaznamenaný například v Rakousku, Německu, Velké Británii či Švýcarsku.

Světová zdravotnická organizace proto doporučuje stávající dětské populaci, která je proti záškrtu očkována mezi 10. a 11. rokem, v dospělosti přeočkování.

Záškrt se šíří kapénkami, zdrojem nákazy je obvykle kontakt s bacilonosičem, kterým může být vedle člověka i zvíře, jako tomu bylo u pacientky z Vysočiny.

Záškrtem se žena z Vysočiny nakazila od domácího zvířete

Domácí

Pokud se nákaza zachytí včas, je dobře léčitelná antibiotiky.

Obvykle je doprovázena horečkou, slabostí a bolením v krku, časem se pak na sliznici objevují běložlutá napadená místa, takzvané pablány, které nelze odstranit bez porušení tkáně. Bez včasné léčby může dojít k poškození srdce, ledvin i nervových vláken.

Laryngeální forma záškrtu bývala dříve obávaným onemocněním u kojenců a malých dětí, přičemž začínala sípáním a štěkavým kašlem.

Šířením pablán a velkými otoky dolních cest dýchacích pak docházelo i k zadušení. Poslední úmrtí na záškrt bylo v tehdejším Československu zaznamenáno v roce 1969.

„Nosní forma infekce je mírnější a projevuje se krvavou nebo hnisavou sekrecí a pablánami v nosní sliznici. Kožní forma difterie se většinou projevuje nebolestivými otoky až vředy, které se špatně hojí, a vyskytuje se zejména v zemích s nízkou proočkovaností,“ připomněl SZÚ.

Související články

V Česku se objevil záškrt

U pacientky z Vysočiny se vyskytla raritní forma záškrtu, naposledy se nemoc v Česku objevila v roce 1995. Zdrojem infekce bylo asi domácí zvíře, uvedl ve...

Výběr článků

Načítám