V Česku přibývá notoriků

Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti provedlo loni a v roce 2012 národní studie o kouření a pití alkoholu, do nichž se zapojilo několik tisíc lidí. Výsledky podle šéfa střediska Viktora Mravčíka ukázaly, že kuřáků i těch, co pijí každý den alkohol, přibývá.

„U kuřáků to nejsou nejmladší věkové skupiny, ale lidé ve středním věku. U alkoholu je to napříč věkem,” uvedl Mravčík. Za růstem počtu kuřáků a pijících vidí velkou dostupnost tabákových výrobků a alkoholických nápojů.

Zatímco v roce 2012 si každý den cigarety zapálilo 23 procent lidí, loni to bylo už 27 procent - zhruba každý třetí muž a každá pátá žena. Denně tak kouřilo kolem 2,4 miliónu lidí nad 15 let. Téměř třetina z nich zvládne denně víc než jednu krabičku cigaret, dvě třetiny si pak zapálí do půl hodiny po probuzení.

U alkoholu ze zprávy vyplynulo, že každý den si jej v minulém roce dopřálo asi 600 000 mužů a žen, 100 000 z nich pak zvládalo pět a víc sklenic. V posledním měsíci alkohol pilo 71 % dotázaných. Problémy s pitím mají nebo hrozí u 1,6 miliónu dospělých. Velké riziko závislosti je u 900 000 lidí.

Podle Mravčíka je v Česku „problematická dostupnost” méně rizikových alternativ k nikotinu. Nedostatečná je také informovanost. „Zatímco cigarety máte všude - a přitom je to ta nejrizikovější forma užívání nikotinu, tak orální tabák Snus je v EU zakázán. U elektronických cigaret a dalších nových produktů jsou rizika popisována natolik, že je lidé vnímají zkresleně. Běžně se setkáte s tím, že kuřák řekne, že elektronickou cigaretu zkoušel, ale škodí stejně jako klasická,” řekl Mravčík.

Podle něj by se měla zvýšit osvěta, aby závislí případně přešli od klasických cigaret k méně rizikovým. Zkušenost s elektronickou cigaretou přitom přiznala téměř pětina dotázaných. Nejčastěji si ji pořídili respondenti do 24 let, zkušenost s ní měli tři z deseti v této věkové skupině.

Kouření a nadměrné pití alkoholu má i řadu důsledků, které zpráva odhalila. „Ročně jsou to stovky miliard a desítky tisíc umírajících v důsledku kouření a alkoholu. Když se to sečte, je to téměř 30 000 zemřelých,” řekl Mravčík. O kouření a jeho dopadech jednala v pondělí i rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky.

Zajímavými a alarmujícími jsou informace o užívání tlumících léků a léků proti bolesti. Ty se ve společnosti běžně nepovažují za rizikové, ale při jejich nadměrném užívání hrozí závažné zdravotní problém i závislost. Tyto léky užívala v posledním roce téměř pětina lidí. Každý osmý člověk mezi 15 a 64 lety si je pak pořídil bez lékařského předpisu či je bral v rozporu s doporučením lékaře.

Dle výzkumu si léky se sedativním a hypnotickým účinkem či léky s opioidy na bolest někdy bez předpisu opatřilo či si je vzalo bez doporučení lékaře a lékárníka 23 procent dotázaných. „Užívání psychoaktivních léků se zvyšuje s věkem. V mladších věkových kategoriích převažuje užívání opioidních analgetik, v kategoriích nad 35 let převažuje užívání léků na uklidnění a na nespavost," uvádí zpráva.

Vladimír Kmoch z kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy uvedl, že přibývá hlavně nadužívání takzvaných Z-hypnotik, které jsou vedeny jako méně rizikové a jsou volně dostupné, či snadno na předpis. Ukazuje se, že na nich vzniká stejná závislost jako na těch rizikovějších. „Máme případy, kdy pacienti užívají přes 200 tablet denně,” uvedl Kmoch.

„Zneužívání psychoaktivních léků je značný problém. Závislí na lécích jsou významnou skupinou pacientů v léčbě závislých v psychiatrických ambulancích i lůžkových zařízeních," řekl Mravčík.

Zvýšil se i počet lidí, kteří na bolest užívají marihuanu. Z léčebných důvodů si marihuanu v loňském roce vzalo kolem 880 000 lidí nad 15 let. Marihuanu pak aspoň jednou v životě užilo 15 % dotázaných. Dle zprávy asi 570 000 lidí užilo silnější model konopí s větším obsahem účinné dávky. „Jeho zdroje jsou téměř výhradně mimo oficiální distribuci,” uvádí zpráva.

Užívání nelegálních drog je podle zprávy stabilní a počet uživatelů mírně klesá.