Článek
„Každá druhá tuberkulóza v České republice je v současnosti hlášena u cizince. V Praze je to dokonce šedesát procent případů,“ uvedl Jiří Wallenfels z Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Fakultní nemocnice Bulovka.
Loni bylo nahlášeno 447 nemocných, z nichž 220 tvoří cizinci. Data jsou zatím předběžná. Podobný souhrnný počet byl hlášen i před šesti lety. Mezi cizinci převažují Ukrajinci, případy jsou i u lidí ze Slovenska, Vietnamu nebo třeba Rumunska.
„Vzhledem k válce na Ukrajině není růst nemocných žádným překvapením, je známo, že na východ od Česka není péče o tuberkulózní pacienty na takové úrovni jako u nás,“ doplnil Wallenfels.
Většina populace se v tuto chvíli nemusí ničeho obávat
Riziko, že by se nemoc rychle rozšířila ve společnosti, je malé. Předseda České pneumologicko-ftizeologické společnosti Vladimír Koblížek zdůraznil, že problémem je dlouhodobý kontakt s nakaženým. Pravděpodobnost, že se Češi nakazí od Ukrajinců je tak zatím nízká.
„Většina populace se nemusí ničeho obávat, pokud není v blízkém kontaktu s lidmi, kteří přišli ze zemí s vysokým výskytem nemoci,“ ubezpečil.
„Nákaza tuberkulózou je daleko méně pravděpodobná než třeba chřipkou. Pokud spolu lidé tráví čas v jedné místnosti několik dnů, je riziko vyšší, než když kolem někoho projdete v tramvaji,“ doplnil Koblížek. Onemocnět po kontaktu v hromadné dopravě je podle něj nemožné.
Nemoc se u člověka rozvine zpravidla až za několik měsíců. Lékaři by se proto měli zaměřit na rizikové jedince a testovat je. Od roku 2010 se v Česku proti nemoci už neočkuje, mimo jiné kvůli nežádoucím vedlejším efektům.
Nemocní hlavně muži
Nemocných přibylo meziročně i mezi dětmi. Ty ale nejsou nikdy zdrojem infekce, zdůraznil Koblížek. Za vyššími čísly jsou navíc děti z českých vyloučených lokalit, nikoliv cizinci.
Převaha mužů je podle Wallenfelse způsobená i tím, že jde o sociální nemoc. „Mezi muži je vyšší zastoupení bezdomovců, alkoholiků, vězňů než mezi ženami. A právě mezi těmito skupinami je vyšší výskyt tuberkulózy. Jde často o lidi s oslabeným imunitním systémem, u nichž je vyšší pravděpodobnost, že dojde k onemocnění,“ řekl Novinkám a Právu.
Problém působí především odolné formy tuberkulózy. Nezabírá na ně běžná léčba. „V minulém roce jsme měli 31 pacientů s multirezistentní formou, což bylo třikrát větší číslo, než jsme zvyklí,“ upozornila pneumoložka Martina Koziar Vašáková.
Léčba těchto odolných variant je velmi drahá a náročná. „Léčebný režim stojí jeden a půl milionu korun na jednoho pacienta, je to komplikované a musíme o léky žádat pojišťovnu, aby je hradila,“ doplnila.
Nově i domácí izolace
Významný posun nastal od ledna v léčbě. Odpadla podmínka, že musí být každý pacient okamžitě izolován v nemocnici. Ti, jejichž stav to dovoluje a jsou dostatečně spolehliví v tom, že budou brát léky a informovat o svém stavu lékaře, mohou být izolováni doma a léčit se tam. Průběžně jim budou lékaři podávat informace na dálku přes mobil nebo počítač.
Přednostka plicní kliniky v Thomayerově nemocnici Martina Koziar Vašáková upozornila, že i Světová zdravotnická organizace v tom vidí přínos. Úspěšnost léčby je u pacientů léčených doma vyšší.