Článek
„Ukrajinští uprchlíci jsou rozprostřeni po celé České republice. Nejvíce jich je pochopitelně ve velkých městech, na počet obyvatel jich je nejvíce v Plzni-městě,“ uvedla Pavla Novotná, ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.
Přesný počet ukrajinských uprchlíků na českém území je 338 736. Z tohoto čísla tvoří 26 procent děti do 18 let a 4 procenta senioři. Ekonomicky aktivní osoby jsou pak z 61 procent ženy a z 39 procent muži.
Pracujících je 120 tisíc Ukrajinců, přičemž z 87 procent jde o pracovní poměry, z nichž stát získává odvody na sociálním zabezpečení. Zbytek jsou pracovní smlouvy, ze kterých se pojištění nemusí odvádět.
Státu vracejí o miliardu víc, než dostanou
Už z dřívějších dat ministerstva práce a sociálních věcí k letošnímu únoru vyplynulo, že pracující ukrajinští běženci odvádějí do státní kasy na odvodech a daních více, než stát vydává na humanitární dávky.
Na začátku letošního roku jim stát poslal 0,9 miliardy korun, přičemž Ukrajinci „vrátili“ do systému 1,9 miliardy.
Zaměstnání mají přibližně tři čtvrtiny Ukrajinců, kteří mohou pracovat. Humanitární dávku pobírá zhruba 97 tisíc osob, jejich počet ovšem setrvale klesá.
Právě udělení dočasné ochrany, které zatím platí do konce příštího března, Ukrajincům umožňuje vstoupit na trh práce, do vzdělávacího systému nebo ke zdravotnímu pojištění. Podle Novotné jsou čísla zaměstnaných Ukrajinců v evropském měřítku nadprůměrná.
Dlouhodobý pobyt pro ty, kdo pracují a neberou dávky
Novotná také představila novelu zákona Lex Ukrajina, která míří do mezirezortního připomínkového řízení. Ti ukrajinští uprchlíci, kteří nepobírají dávky od státu a jsou ekonomicky nezávislí, budou moci získat běžný pobytový status podle zákona o pobytu cizinců ve formě dlouhodobého pobytu.
„Režim dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky bude fungovat i nadále. Někteří z nich u nás chtějí žít dlouhodobě a získat jasnou perspektivu. Proto nabízíme ekonomicky aktivním uprchlíkům z Ukrajiny možnost získat dlouhodobý pobyt podobný tomu, jaký mají ostatní cizinci ze třetích zemí,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Zaměstnavatelé podle něj budou moci poté lépe využít jejich potenciálu, což se má pozitivně odrazit v příjmech státního rozpočtu a důchodového a zdravotního systému.
Kdo bude chtít o tento status požádat, bude muset být bezúhonný, ekonomicky nezávislý a v režimu dočasné ochrany bude muset strávit nejméně dva roky. Po pěti letech by mohli lidé s dlouhodobým pobytem mít možnost požádat o trvalý pobyt.
Novela by měla platit od ledna příštího roku. Institut dočasné ochrany je na evropské úrovni časově omezen do března 2025, na úrovni EU se o něm bude jednat a pravděpodobně bude schváleno jeho prodloužení.
Dva roky od invaze: Ukrajinci v Česku stále pracují na nejnižších pozicích
