Hlavní obsah

V Česku potvrzen první případ krysí žloutenky

Po kontaktu s povodňovou vodou se v Česku nakazil krysí žloutenkou, odborně leptospirózou, první člověk. Informoval o tom v sobotu Státní zdravotní ústav (SZÚ). Čtyřiašedesátiletého muže z Moravskoslezského kraje v polovině září smetla záplavová voda a pravděpodobně si loknul kontaminované vody. Aktuálně je hospitalizován v nemocnici.

Foto: Novinky

Následky povodní na Moravě

Článek

„V souvislosti s touto první nákazou informujeme lidi, aby si pečlivě hlídali zdravotní stav. Leptospiróza není přenosná z člověka na člověka, tedy není třeba hledat kontakty nemocného, ale je nutné opakovat a zdůrazňovat prevenci úzkostlivým dodržováním hygieny a používáním ochranných pomůcek,“ zdůraznila ředitelka moravskoslezské krajské hygienické stanice Zuzana Babišová.

Hygienici jsou stále v terénu a dělají v zaplavených lokalitách šetření.

Senior se mohl nakazit nejen loknutím, ale infekce se mu mohla do těla dostat i přes poraněnou kůži. K lékaři se podle hygieniků dostal až 11. den po pobytu ve vodě a stěžoval si na bolesti nohou, poruchy chůze, slabost a zmatenost. Rozbory krve potvrdily leptospirózu a okamžitě mu byla nasazena antibiotika.

Zpočátku se infekce projevuje jako chřipka, spojena je s vysokými horečkami, pokud se nemoc neléčí, může vyústit v selhání orgánů nebo zánět mozkových blan.

Apel na dobrovolníky i místní

Hlavní hygienička Barbora Macková upozornila, že je pro lidi ze zaplavených lokalit a dobrovolníky, kteří pomáhají s odstraňováním škod po povodních, zásadní, aby si důkladně myli ruce, využívali dezinfekci nebo mýdlo. Při kontaktu s povodňovou vodou je důležité nosit ochranné rukavice, holínky a další pomůcky, které brání kontaktu kůže s vodou.

Krysí žloutenka se šíří močí a výkaly infikovaných zvířat, zpravidla hlodavců, divoké zvěře a hospodářských zvířat, které při povodních spláchne záplavová voda.

„U nás nemoc nejčastěji přenášejí potkani nebo myši. Každý rok jí onemocní nižší desítky lidí a průměrně jeden člověk ročně zemře. Víme, že po záplavách v roce 1997 se nakazila téměř stovka lidí a čtyři zemřeli. Podobná byla situace i po velké vodě v roce 2002,“ doplnila Macková.

Infekce se může do těla dostat drobnými záděrami i oděrkami na kůži, leptospiry lze také vdechnout s prachem z vyschlých usazenin.

„V případě již uschlého materiálu, kde se při úklidu víří prach, je proti vdechnutí leptospir potřeba použít také respirátory a ideálně i ochranu očí, protože i zasažená sliznice očí může být vstupní branou infekce,“ doplnila Macková.

Výběr článků

Načítám