Hlavní obsah

V Česku porostou teploty více než jinde ve světě, varuje klimatolog Trnka

Právo, zr

V České republice porostou vlivem globálního oteplování teploty více než jinde ve světě, varuje v rozhovoru pro Novinky klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a profesor Mendelovy univerzity v Brně Miroslav Trnka. Očekává, že Země se reálně oteplí o 2 až 3 stupně Celsia. Češi by podle něj měli být ve světové diskuzi o opatřeních proti změně klimatu aktivnější a přicházet s vlastními nápady.

Foto: Milan Vojtek, Právo

Ilustrační foto

Článek

Mezinárodní panel pro změny klimatu při OSN oznámil, že oteplení planety o 1,5 stupně oproti předindustriální době je už nevyhnutelné. Pokud by se podařilo nastartovat opatření a snížit emise skleníkových plynů, bylo by možné později planetu zase "ochladit"?

To bychom se bavili o velmi hypotetickém scénáři, který není do konce století pravděpodobný, pokud nedojde k nějakému technologickému průlomu, který si zatím neumím představit.

Znamenalo by to totiž, že bychom růst koncentrací CO2 a dalších plynů, které produkujeme a které zesilují přirozený skleníkový efekt, zvládli nejen zastavit a snížit, ale postupně je i z atmosféry odstranit.

Koncentrace CO2 se na konci 18. století pohybovala na úrovni 280 molekul na milión molekul vzduchu. Letos průměrná koncentrace atakovala hranici 420 molekul na milión a do konce století, pokud bychom pokračovali v současném tempu, by překročila 1000 molekul.

Oteplení planety v Česku: Je největší sucho za posledních 2100 let

Domácí

Tedy skoro čtyřnásobek toho, co bylo v atmosféře na počátku průmyslové revoluce.

Vyšší objem skleníkových plynů zesiluje přirozený skleníkový efekt, díky kterému molekuly vodní páry, CO2, metanu, oxidů dusíku a dalších plynů oteplují planetu o cca 33°C oproti teplotě, kterou by při své barvě a vzdálenosti od slunce měla mít. CO2 sám se na tomto efektu podílí zhruba čtvrtinou.

Když zvýšíme jeho podíl, zesilujeme skleníkový efekt. Když jeho koncentraci snížíme, efekt zeslábne. Změna klimatu se nedá přirovnat k otočení kolečka na sporák, kdy intenzitu lineárně zvýším, nebo snížím, a tím ovlivňuju intenzitu varu vody.

Samotné zvýšení skleníkového efektu, a tím teplot, má a bude mít negativní efekty a na ně se budeme adaptovat, a následný „návrat“ na původní hodnoty tak sice fyzikálně možný je, ale škody už budou napáchané a při návratu na původní úroveň zase jiné mohou vznikat. Proto je důležité, aby ten výkyv byl co nejmenší.

Lze očekávat, že se planeta oteplí ještě razantněji, než o 1,5 stupně?

I kdybychom teď začali razantně snižovat emise které produkujeme, platí, že přirozené procesy dokáží „absorbovat“ asi polovinu z tohoto množství.

Tedy dokud neredukujeme emise lidstva o více než 50 procent, oteplování bude pokračovat, i když pomaleji.

Je důležité chápat, že schopnost pevninské vegetace, půd a hornin, a schopnost oceánů pohlcovat tu polovinu lidských emisí s každým dalším oteplením razantně klesá.

Letošní červenec byl nejteplejší v historii měření. Vědci bijí na poplach

Svět

Čím déle budeme s řešením otálet, tím více klesne schopnost zejména oceánů i pevnin ukládat uhlík z námi vyprodukovaných emisí. A o to více budeme muset my nebo naše děti emise snížit, budeme-li chtít udržet změnu klimatu pod kontrolou.

Já jsem sice optimista, ale obávám se, že reálné zvýšení teplot, které musíme očekávat a na které se minimálně musíme adaptovat leží mezi 2-3 °C.

Oteplení planety neznamená, že se oteplí všude. Někde se naopak může vlivem změny proudů vzduchu ochladit. Co zřejmě potká Českou republiku?

To je pravda, ale dnes v zásadě platí toto. Otepluje se prokazatelně celá planeta, ale nestejně rychle. Jsou místa jako sever Evropy a celá Arktida, kde se za posledních 120 let oteplilo i o více než 4 či 5 °C.

Relativně málo se otepluje ve vnitrozemí Antarktidy, ale v Česku se otepluje relativně hodně a o něco více než je globální průměr.

Existují obavy o stabilitu velkého oceánského výměníku, který zprostředkovává mj. transfer tepla z tropického Atlantiku do oblasti severozápadní Evropy a odpovídá, za to, že vegetační pásma jsou v Evropě o cca 1000 km dále na sever než v odpovídající zeměpisné šířce Severní Ameriky.

Brabec: Povodně a sucho teď budou chodit ruku v ruce

Domácí

To, že jižní Švédsko má podobné klima a vegetaci jako střední Evropa, a že v Cornwallu či na Normanských ostrovech panuje velmi teplé a příjemné podnebí, je výsledkem právě tohoto transferu energie.

Do Cornwalu můžete jet bez obav na dovolenou k moři a Britové to dělají. Ale Kanaďany by asi nenapadlo jet se koupat na pobřeží Labradoru. Jenže tento oceánský výměník je podmíněn určitými rysy rozložení srážek, grandientem teplot a slanosti mořské vody.

Současný status quo je podle studie, která vyšla v červenci, ohrožen jak táním ledu v Arktidě a ledovců v Grónsku, tak celkovou změnou globální cirkulace a dalšími procesy.

Proto, i když obecně očekáváme oteplení a v Česku poměrně významné, je řada klimatologů přesvědčena, že to může být i o dost dramatičtější, než nám ukazují současné modely.

Jak by se mohla změnit česká krajina?

Nepoužíval bych budoucí čas. Copak se nám krajina v Česku už nemění a nezměnila? Masivní odumírání smrkových porostů je toho asi nejviditelnější připomínkou.

Ta změna už probíhá dlouhé roky a pozorujeme ji nejen na dřívějších počátcích jara, ale i úbytku dostupné vody v krajině. Jistě člověk ovlivňuje krajinu desítkami dalších způsobů nejen změnou klimatu, ale ta tomu dává naprosto nepoznanou kulisu.

Jak se změna dotkne zemědělství?

Opět k té změně už dochází. Zatímco před 100 lety byla jižní Morava nejvýnosnější oblastí z pohledu zemědělců, tak dnes to zdaleka neplatí. A už to není ani Haná a Polabí. V posledních letech byly produkčně velmi úspěšné vyšší polohy jako Českomoravská vrchovina, kde se dříve mluvilo o tom, že končí chleba a začíná kamení.

Ale výnosově např. u pšenice či produkcí kvalitního sladovnického ječmene se dostali některé oblasti Vysočiny nad úroveň jižní Moravy již před cca 15 lety. A tento proces pokračuje…A bohužel při vyšším nárůstu teplot uvidíme, že i produkce vyšších nadmořských výšek začne klesat.

Reaguje podle vás česká politická reprezentace na varování vědců dostatečně? Chová se Česká republika ekologicky?

Ne, nereaguje a nejde jen o to, že Česko v Evropské unii patří mezi nejméně aktivní státy v oblasti určování tónu společenské debaty i snah o to, abychom hledali a podporovali technologie, které svět bude díky měnícímu se klimatu potřebovat.

My tu debatu necháváme na jiných a pak kritizujeme řešení, která z ní vzejdou. Musíme se prostě poučit z dobrých příkladů. Jsme jako stát zahledění hodně do sebe a jako společnost změnu klimatu vidíme jako hrozbu, ne jako potenciální příležitost. Proto tak rádi dopřáváme sluchu těm, kteří říkají, že měnit naše chování by vlastně byla chyba.

Brusel chce místo spalovacích motorů elektromobily. Lpění jen na jednom řešení je nesmysl, tvrdí čeští vědci

Věda a školy

Proč? Protože měnit chování je nepohodlné. Považoval bych to i za pochopitelné, kdybychom tímhle postojem neohrožovali budoucnost našich dětí a vnoučat. Ale i v postojích občanů, a tedy voličů, jsou vidět v posledních 20 letech velké posun v tom, že si konečně rizika uvědomujeme.

Jaká opatření by se měla učinit?

Předně se podívejme na srovnatelné země jako Dánsko či Nizozemí. Ti o změně klimatu přemýšlí jako o faktu a systematicky podporují ty odvětví, které právě změna klimatu učiní potřebnými a žádanými.

Nebo si myslíme, že je náhoda, že řada technologií např. pro větrné elektrárny nebo klimaticky šetrnější zemědělství pocházejí z těchto zemí?

A když se k těmto trendům přidá např. Německo, je jasné, že i na Evropské úrovni budou prosazovány technologie a přístupy, které těmto zemím vyhovují…

Protože jiné k dispozici nejsou. Nejdůležitější je změnit celý náš přístup a přestat dobíhat vlak a pokusit se zamyslet, jak mu nadběhnout, nebo dokonce pomoci naplánovat stanici, do které má přijet.

Výběr článků

Načítám