V Česku mizí stromy u silnic, škodí to krajině i drobným živočichům

Upozornila na to ekologická organizace Arnika. Ze statistiky lze podle ní vyčíst dlouhodobé znepokojující trendy. „Poměr vykácených a vysázených stromů ukazuje, že za každé tři vykácené stromy nebyly vysazeny ani dva nové,“ uvedla.

Dlouhodobě jsou na tom nejhůře kraje Královéhradecký, Karlovarský a Plzeňský. Kraje, ve kterých je situace příznivější a dlouhodobě se daří nahrazovat pokácené stromy novou výsadbou v poměru přibližně jedna ku jedné, jsou Středočeský, Moravskoslezský, Jihomoravský a Vysočina. Nejlépe si vede kraj Liberecký.

Ztráta těchto stromů je podle Arniky alarmující a negativní vliv na naši krajinu zřejmý. „Ty stromy jsou její součástí, poskytují úkryt drobným hlodavcům a různému hmyzu. Vytvářejí také základ pro biodiverzitu, tedy biologickou rozmanitost života, což je pro krajinu důležité,“ řekl Novinkám mluvčí organizace Luboš Pavlovič.

„Musíme silniční zeleň povýšit, dát jí velký důraz, velkou hodnotu, na mnoha místech tyto stromy vrátit do krajiny, ale takovým způsobem, aby to nezpůsobovalo konflikty,“ citovala pak Arnika ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL).

To však podle Arniky bude chtít hlubokou změnu v přístupu státu i krajů k této problematice. „Pro stromy u krajských silnic potřebujeme zjednodušeně pozemek o šířce 4,5 m od krajnice a zároveň asi 2 m za zasazeným stromem. Aktuálně silničáři takové pozemky ve správě nemají a nemají ani finance na jejich vykupování. Vlastníci okolních vhodných pozemků je navíc často nechtějí prodat,“ uvedla Arnika.

Krajské správy silnic také podle ní nemají finance a motivaci pro to, aby měly na manažerské pozici „dendrologa/arboristu“ a aby vzdělávaly technické zaměstnance. „Nemají ani odpovídající techniku a lidské zdroje na to, aby prováděli údržbu komunikací šetrně, s ohledem na stromy,“ uvedla Arnika.

Problémem podle ní je, že neexistuje nějaká ucelená statistika a přehled o dřevinách podél silnic. „Chybějí také zásadní informace o tom, jak jsou nové výsadby úspěšné nebo kolik stromů vysázených u silnic před deseti lety zdárně prospívá. Nevíme tedy, jak jsou nové výsadby u silnic efektivní a zda provozní náklady jsou v dostatečné míře vynakládány na následnou údržbu,“ dodala Marcela Klemensová, vedoucí kampaně Zachraňme stromy spolku Arnika.