Hlavní obsah

V Česku má zaměstnání 155 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, tvrdí ministerstvo

3:49
3:49

Poslechněte si tento článek

V Česku pracuje 155 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Celkem 95 procent z nich platí z výdělku ze zaměstnání či z práce na dohodu odvody, sdělila Kateřina Štěpánková z ministerstva práce. K nedělní půlnoci mělo v Česku dočasnou ochranu 368 tisíc lidí z Ukrajiny.

Foto: Envato Elements

Ilustrační foto

Článek

„Počet uprchlíků na trhu práce se stabilizuje na 155 tisících. Nejdůležitější je, že 95 procent už má zpojistněné pracovněprávní vztahy na dobu neurčitou (platí odvody). Na počátku to bylo asi 40 procent,“ uvedla Štěpánková. Ministerstvo už dřív sdělilo, že od třetího čtvrtletí roku 2023 začaly příjmy z pojistného a části daní od uprchlíků převyšovat výdaje na jejich podporu.

Celkem 28 procent z 368 tisíc uprchlíků tvoří děti a lidé nad 65 let. V aktivním věku je 265 400 dospělých, z nich tři pětiny představují ženy.

Roli při zaměstnávání na počátku hrály i rozdílné zvyklosti a vnímání. Ministerstvo přistoupilo k osvětě o volném přístupu na trh práce bez prostředníků a plateb či o pracovních podmínkách v Česku.

Anketa

Jsou podle vás ukrajinští uprchlíci pro českou ekonomiku přínosem?
Rozhodně ano.
43,6 %
Myslím, že asi ano.
3,7 %
Vůbec netuším.
1,6 %
Asi ne moc velkým.
3,2 %
Nejsou.
47,9 %
Celkem hlasovalo 10431 čtenářů.

„Uprchlíci už nejsou v tom prekérním postavení. Z takové té šedé zóny se postupně dostávají do standardních poměrů,“ řekla Štěpánková. Dodala, že příchozí pracují nejvíc na místech s nízkou kvalifikací. „Na začátku, když potřebujete vydělávat, vezmete jakoukoliv práci. Postupně se dostáváte kvalifikačně i se znalostí češtiny výš,“ řekla.

Podle zprávy z poslední vlny dlouhodobého výzkumu Hlas Ukrajinců, který provádí Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), dovednosti a odbornost uprchlíků Česko nevyužívá. Ve vlasti nekvalifikované a pomocné práce dělala tři procenta dotázaných, v ČR je to 15 procent.

Jako obsluha strojů a zařízení pracovalo doma šest procent lidí, tady 31 procent. Specializované činnosti vykonávalo na Ukrajině 45 procent respondentů, v Česku 16 procent. Dvě třetiny oslovených pracovaly loni v listopadu na plný úvazek či minimálně 30 hodin týdně. Třetina dotázaných řekla, že jim výdělek nestačí na živobytí.

Uprchlíci, kteří jsou v Česku už víc než dva roky a plánují tu zůstat, můžou požádat o povolení ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu. Ročně ale musí vydělávat aspoň 440 tisíc korun hrubého a na člena rodiny 110 korun. Doba v ČR se pak započítá do pětileté lhůty při případné žádosti o trvalé usazení.

„U zvláštního dlouhodobého pobytu jsou ze strany ministerstva vnitra stanovena poměrně přísná ekonomická pravidla. Pokud by se ukázalo, že je schopno administrovat žádosti rychle, je připraveno se dál bavit o změkčení některých podmínek,“ uvedla ředitelka sekce.

Úřad práce evidoval loni v pololetí 286 300 zaměstnaných z Ukrajiny, z nich 147 100 žen. Volně bez povolení a zaměstnaneckých karet pracovalo 218 300 osob. Mezi nimi jsou vedle uprchlíků i lidé s trvalým pobytem či ti, kteří mají českou střední či vysokou školu nebo tu zrovna studují. Na konci prvního čtvrtletí mělo povolení k trvalému pobytu 111 700 lidí z Ukrajiny.

Výběr článků

Načítám