V Česku je přes milion registrovaných zbraní, víc než ve čtyřikrát větším Polsku

Ve čtyřikrát větším Polsku mají lidé okolo 760 tisíc zbraní, byť se tam přísná legislativa loni v červenci uvolnila a dá se tak očekávat nárůst. Čísla jsou nižší také v Německu, kde na sto obyvatel připadá necelých šest zbraní v rukou civilistů, u nás je to přibližně deset.

„Důležitá je nárokovost, která v Česku platí. Pokud u nás lidé splní zákonem dané podmínky, musí jim úřad vlastnictví povolit. Například v Německu záleží na rozhodnutí policejního úředníka – člověk má možnost odvolání, ale dostat se k legální zbrani je tam větší problém,“ vysvětlil bezpečnostní expert Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně.

V Česku musí u kategorie B, kam se řadí pistole, samonabíjecí pušky či brokovnice, zájemce žádat policii o nákupní povolení. Pokud ovšem má odpovídající zbrojní průkaz, jde o formalitu. „Příslušný útvar policie povolení vydá, pokud žadatel uvede jeden z důvodů k vlastnictví zbraně, například ochranu zdraví, života nebo majetku,“ potvrdil Milan Prchal, policejní ředitel služby pro zbraně.

Zbraní kategorie B je v Česku okolo půl milionu, disponoval jimi i střelec z filozofické fakulty, který jich legálně držel osm od pistole přes brokovnici po samonabíjecí pušku. Všechny musel po zakoupení registrovat, držení většího počtu ovšem není důvodem k zamítnutí žádosti.

Podle Krause jsou česká pravidla nastavena dobře. „S legálně drženými zbraněmi nejsou zásadní problémy. Provádět změny na základě jediného excesu podle mě není správné,“ řekl. „V Česku je milion zbraní a 316 tisíc držitelů zbrojního průkazu. Jen myslivců je u nás přes osmdesát tisíc,“ popsal Kraus.

Do průměru Česko zapadá i z celosvětového srovnání, které v minulosti provedl ženevský výzkumný projekt Small Arms Survey. Ten odhadl pro všechny státy světa, kolik zbraní, registrovaných i neregistrovaných, připadá na sto obyvatel. Česko se s hodnotou 12,5 ocitlo na 64. místě na světě, v rámci Unie skončilo šestnácté.

Mezi zeměmi Visegrádské skupiny bylo ovšem první před Maďarskem (10,5), Slovenskem (6,5) a Polskem (2,5). Na špičce se octlo Švédsko (23) a Finsko (31). „Jsou to země, kde je lovecká tradice a zbraň si tam lze legálně opatřit právě pro tyto účely,“ vysvětlil Kraus.

K větší regulaci prodeje zbraní vyzval poslance v minulých dnech otevřený dopis, který podepsala skupina osobností včetně spisovatele Pavla Kosatíka nebo chirurga Pavla Pafka. „Je třeba přijmout radikálnější regulaci, která znemožní, aby pouhé splnění formálních podmínek umožňovalo nákup nesmírně přesné a účinné samonabíjecí pušky, která je oblíbenou zbraní masových vrahů v USA,“ uvádí v něm.

Střelec z filozofické fakulty, byť informace ještě nejsou naplno zveřejněné, zabíjel krátkými zbraněmi. „Až na terase sáhl po dlouhé zbrani. Tento argument pro regulaci je tedy podle mě lichý,“ oponuje Kraus.