V Česku je přes 11 tisíc bezdomovců, kteří mají zájem o pomoc

Podle sčítání nejvíc bezdomovců pobývalo v azylových domech, denních střediscích či noclehárnách v Moravskoslezském kraji. Bylo jich skoro 2 600. V hlavním městě žilo kolem 1 250 bezdomovců, v Jihomoravském kraji pak 1 156. Sociálních služeb nejméně využívali bezdomovci Libereckém kraji, kde jich bylo 262.

Téměř 29 procent bezdomovců má práci. Bylo jich asi 4 700. Třetina z nich měla místo v průmyslu - ve výrobě aut a kovových konstrukcí nebo v hutnictví. Pětina našla zaměstnání ve stavebnictví. Naopak celkem dvě pětiny všech bezdomovců práci neměly.

Sčítání bezdomovců se podle jasně stanovených pravidel v celé zemi uskutečnilo vůbec poprvé. Konalo se spolu se sčítáním lidu na jaře 2011. Další by se mělo opakovat za osm let.

V Praze se bezdomovce už v únoru 2004 snažilo sečíst sdružení Naděje. Jeho dobrovolníci tehdy napočítali v metropoli na 3 100 osob bez přístřeší. Zhruba 86 procent z nich byli muži, 14 procent ženy.

Podle koncepce hlavního města k řešení problematiky bezdomovectví je teď v Praze téměř 5 000 bezdomovců. Asi 1 800 z nich jsou lidé, kteří žijí na ulici. Koncepce hlavního města počítá s tím, že jejich počet dál poroste. Podle odhadu by v roce 2020 mohlo být v metropoli takzvaných "viditelných" bezdomovců 5 000, celkem by ale v Praze žilo 13.000 osob bez přístřeší.

Organizacím, které osobám v tísni pomáhají, každoročně přibývá klientů. "Nárůst je mírný a stabilní celých dvacet let. Není sice výrazný, ale počet se zvyšuje pořád," řekl ústřední ředitel organizace Naděje Ilja Hradecký.

Zatímco počet potřebných roste, dotace klesají. Podle Hradeckého byl loni propad "v řádu desítek milionů", letos prý bude situace ještě dramatičtější. Poskytovatelé vyjednávají s ministerstvem o přidání peněz na sociální služby. "Pokud jsou služby podfinancovány, je to na úkor kvality. Zhoršuje to podmínky pro sociální začleňování lidí bez domova," uvedl šéf Naděje.

Podobné zkušenosti má Armáda spásy. "Vzestup počtu sledujeme neustále, i když je mírnější. Dřív byl asi sedm procent ročně, teď kolem pěti procent," řekla mluvčí Pavla Vopeláková. Podotkla, že lidé ale přicházejí do zařízení v horším stavu než dřív. Dorazí totiž až po delším čase, co se protloukají na ulici. Mají tak mnohem víc zdravotních obtíží.

Složitější je i jejich finanční situace. "Bezdomovec 90. let neměl dluhy. Nyní dluží lidé vysoké částky. Často to brání jejich zapojení zpátky do společnosti," uvedla mluvčí.