Článek
Obě ministerstva podle kontrolorů nesplnila řadu úkolů uložených vládou a neučinila všechny potřebné kroky ke stabilnímu ukotvení a rozvoji sítě center duševního zdraví.
„Nedostatek odborného personálu, nezajištění udržitelného financování sociální péče v centrech a nedostatky v právních předpisech ohrožují provoz již existujících center a působí jako vážná překážka pro vznik nových,“ uvedl NKÚ.
Kontrola ukázala, že ačkoliv peníze byly vynaloženy účelně, nebyl splněn cíl vybudovat do roku 2023 síť 100 center duševního zdraví. Díky dotaci ve výši 407 milionů korun vzniklo 29 center duševního zdraví. Podle NKÚ není vznik sítě 100 center duševního zdraví, která by pokryla celé území ČR, reálný ani v posunutém termínu do roku 2030.
Psychické obtíže dětí se nevyplácí podceňovat. Linka bezpečí u nich řeší sebevražedné myšlenky stále častěji
Pro vznik nových center, ale i celkově v oblasti péče o duševní zdraví dosud chybí v ČR stále více než polovina potřebných specialistů, zejména psychiatrů a psychiatrických sester. MZd podle NKÚ nečinilo v této věci dostatečné kroky, například v letech 2021 a 2023 vůbec nepodpořilo dotacemi na rezidenční místa specializační vzdělávání lékařů v oboru psychiatrie.
„Ministerstvo zdravotnictví bere zprávu NKÚ na vědomí. Nutno dodat, že kontrolovaný časový úsek se týká období 2019-2022, tedy převážně minulé vlády. Otázku zajištění personálu vnímáme a aktivně ji řešíme,“ sdělil mluvčí resortu Ondřej Jakob. Zmínil, že pro letošní rok bylo vypsáno 50 rezidenčních míst pro podporu vzdělávání zdravotnických profesionálů v oblasti duševního zdraví.
Ani šest let po vzniku prvních center duševního zdraví není podle kontrolorů zajištěno financování jejich sociální části. Podle ministerstva zdravotnictví se ale financování center duševního zdraví významně posunulo. „Od roku 2025 budou zdravotní výkony poskytované v CDZ součástí seznamu zdravotních výkonů a budou hrazeny hodnotou bodu dle úhradové vyhlášky. Skončila tedy pilotní fáze a služby CDZ budou standardní součástí úhradových mechanismů stejně jako ostatní zdravotní služby,“ uvedl resort. Významná podpora péče o duševní zdraví pokračuje podle ministerstva i nadále z fondů EU.
„Zatímco zdravotní služby jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, u sociálních služeb nenastavilo MPSV jejich udržitelné financování. Oběma ministerstvům se nepodařilo do ledna 2022 splnit ani legislativní ukotvení center duševního zdraví v příslušných právních předpisech a jejich právní úprava dosud není účinná,“ uvedl NKÚ. Řada z jmenovaných problémů je podle kontrolorů zapříčiněna nízkou mírou spolupráce obou resortů.
MPSV se závěry NKÚ nesouhlasí. „Předně je klíčové, že kontrolováno bylo období 2019-2022. Od té doby došlo k zásadním posunům,“ sdělil mluvčí MPSV Jakub Augusta.
Zájem o služby center přitom podle NKÚ roste, což potvrzuje stoupající počet klientů. Zatímco v roce 2018, tedy v prvním roce své existence, měla centra duševního zdraví v ČR 302 unikátní klienty, v pátém roce už to bylo 6257 klientů. Počet dlouhodobě hospitalizovaných psychiatrických pacientů klesl z téměř 30 300 v roce 2018 na 25 300 v roce 2022.
„Služby v přirozeném prostředí jsou však i nadále dostupné jen části lidí s duševním onemocněním, kterých v Česku stále přibývá,“ uzavřel NKÚ.
To, že by lidé se závažným duševním onemocněním měli mít šanci léčit se ve svém přirozeném prostředí namísto dlouhodobého pobytu v psychiatrických léčebnách, je jednou z trvalých vládních priorit. K přenesení těžiště psychiatrické péče do komunity mají přispívat právě i centra duševního zdraví.
Dušek: Desítky tisíc dětí řeší vážné psychické problémy. A přibývá jich
