Článek
Mezi bezdomovce jsou započítány osoby přežívající venku či v noclehárnách a rovněž osoby pobývající v azylových domech, tzv. domech na půl cesty, v obecních ubytovnách a vězeňských a zdravotnických zařízeních.
Venku, respektive ve stanech, autech, vagónech, squatech či sklepech žije zhruba polovina bezdomovců (11 680). Do této kategorie jsou řazeni rovněž lidé, kteří nárazově využívají některou z nízkoprahových nocleháren.
Zbývající polovina dlouhodobě pobývá v azylových domech (6135) i dalších uvedených zařízeních. „Zhruba každá desátá osoba bez domova se v době sčítání nacházela ve zdravotnickém zařízení, nejčastěji v psychiatrické léčebně,” uvádí výzkum. Ve vězení se nacházelo 1500 osob, které se po propuštění nebudou mít kam vrátit, protože ubytování neměli už před nástupem do vězení, nebo o něj přišly v průběhu uvěznění.
Bezdomovec pozval ženu na oběd do restaurace, ta ho okradla o důchod
Mezi bezdomovci výrazně převažují muži, kteří tvořili zhruba 70 procent všech dospělých sečtených osob.
„Členění podle krajů ukázalo, že celkově nejvíc osob bez domova jsme sečetli v Moravskoslezském kraji (3 541) a v Hl. m. Praze (3 251), dále v kraji Jihomoravském (2 453), Ústeckém (2 263) a Středočeském (2 208),” uvedli autoři výzkumu s tím, že při přepočtu osob bez domova na 100 000 obyvatel je nejvyšší koncentrace těchto osob v Moravskoslezském a Ústeckém kraji a rovněž v Praze. Tam se ostatně přesouvá i část bezdomovců ze středních Čech.
Autoři upozornili, že průzkum se uskutečnil v době ekonomické konjunktury a minimální nezaměstnanosti. „Z tohoto hlediska lze konstatovat, že sčítání proběhlo v době, kdy můžeme očekávat spíše nižší než vyšší počty osob bez domova,” uvádí studie.