Článek
„V současné podobě návrhu zákona vidím několik nedostatků, které detekovala i Legislativní rada vlády a Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí, jimž předsedám. Zákon například nedopadá na prezidenta a asistenty poslanců a senátorů,“ sdělil Novinkám a Právu ministr Michal Šalomoun (piráti).
Základ sporu je v otázce, které kontakty by registrovaní lobbisté byli povinni hlásit. Lobbistů by se podle Šalomouna mělo registrovat mezi 1000 až 1500. Do výčtu lobbovaných pak ministerstvo spravedlnosti zahrnulo např. členy vlády a jejich náměstky, zákonodárce, poradce prezidenta a vedoucí jeho kanceláře, členy rady České národní banky či Nejvyššího kontrolního úřadu.
Neshody začaly už v připomínkovém řízení. Pro to, aby se výčet lobbovaných v zákoně rozšířil o asistenty poslanců a senátorů, se vyslovilo i ministerstvo vnitra, ministerstvo pro místní rozvoj a Bezpečnostní informační služba. Podle nich mohou mít významný vliv na rozhodování zákonodárců, když se podílejí na přípravě jejich podkladů.
Požadavek ale ministerstvo spravedlnosti odmítlo. „Jejich participace na legislativním procesu nevyplývá z žádného právního předpisu,“ odpovědělo.
Spor vláda nyní hrne před sebou. Projednávání 24. ledna přerušila a ani tento týden se k němu nevrátí, sdělil Novinkám a Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Zpřísnění podporuje i česká Transparency
Podle Šalomouna se přitom jedná o zcela stěžejní krok k omezení korupce, střetu zájmů a klientelismu. „Veřejnost má právo vědět, kdo a jak ovlivňuje v Česku podobu zákonů v průběhu jejich přípravy. Proto je třeba nastavit transparentní pravidla pro lobbování v České republice a jeho vymezení coby standardní aktivity v rámci legislativního a rozhodovacího procesu na centrální úrovni,“ uvedl.
Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek pokládá za důležité, aby se zákon týkal i polostátního podniku ČEZ. S tím souhlasí i česká Transparency International (TI).
„Právě ČEZ jako polostátní firma, kde se prolínají státní i soukromé zájmy ve strategickém odvětví energetiky, by neměla mít výjimku ze zákona, už jen proto, že mohou být teoreticky jak lobbisty, tak i lobbovanými,“ míní Lucie Vilimovská z TI.
„U státních a polostátních společností vidíme možné riziko v jejich vynechání s ohledem na oblast jejich působení, kdy se mnohdy jedná o kritickou infrastrukturu České republiky, a je třeba znát, kdo se snaží potkávat s vedením těchto státem ovládaných společnosti a za jakým účelem,“ dodala.
Podle Šalomouna by měl být návrh předložen na vládě znovu v brzké době. „Jeho přijetí do poloviny roku 2025 je navázáno na čerpání peněz z Národního plánu obnovy. Proto myslím, že není dobré jeho schválení zbytečně dlouho odkládat,“ poznamenal ministr.
