Článek
„Průtoky dosahují většinou 20 až 60 procent dlouhodobých průměrů pro toto období,“ řekl Právu Jan Daňhelka, hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu v Praze.
Nejhůře jsou na tom střední a menší toky. Ve středních Čechách je to Berounka a její přítoky, především Litavka, Sázava a dále některé toky v povodí Orlice.
„Vodáci asi nebudou potěšeni, protože aktuálně sjízdných úseků je jen několik, většinou na dolních tocích větších řek. Ale i zde vody spíše ubývá a může se už brzy stát, že ani tradiční vodácké ráje, jako například Berounka nebo Vltava, nebudou takřka vůbec sjízdné,“ řekl Daňhelka.
V Berouně se už dnes dá řeka v některých místech přejít téměř suchou nohou, vodáci musejí lodě přenášet.
I podzemní vody je málo
Podobně jsou na tom i podzemní vody. Hydrologové mají vrty a prameny, kde jejich stav pravidelně kontrolují. Naprostá většina jich je pod dlouhodobým průměrem.
Nejhorší je situace opět v povodí Berounky a dolní Vltavy, dále Sázavy a na střední Moravě v povodí Svitavy. Zde se místy už dokonce dá hovořit o suchu. Problémy jsou však i v některých částech Pošumaví, kde lidé mají ve studnách i pouhou pětinu vody proti dřívějšímu stavu.
Co je příčinou sucha? Podle Daňhelky charakter srážek. „Sice prší, ale srážky jsou přívalové, místní a voda většinou bez užitku povrchově odteče. Podzemní vody se tak nestačí naplnit. Potřebovali bychom několikadenní trvalejší deště, kdy by každý den napršelo okolo 30 mm srážek, aby se podzemní vody začaly doplňovat,“ uvedl.
Své sehrály i poslední mírné zimy, kdy se do podzemí nedostala voda z postupně odtávajícího sněhu.
Vysychá i půda, což na některých místech už může dělat zemědělcům problémy. Nejvíce opět ve středních Čechách, na Orlicku, ale také na jižní Moravě, zejména na Znojemsku.