Článek
V Česku ho nyní žije méně než stovka párů a zařadil se tak mezi vůbec nejohroženější druhy ptáků. Počty sýčka klesají neustále během posledních 60 let.
Ještě v 70. letech minulého století bylo sýčků kolem 2000 párů, na přelomu tisíciletí jen 500. Nyní již ochranáři bijí na poplach. Obdobně alarmující situace je známa i z okolních středoevropských států.
V Přerově se na krmítku objevila sýkora s melanismem
Důvodem je intenzivní zemědělství
„Počet párů je nyní menší než 100 a vychází z dlouhodobého monitoringu. Největší populace, čítající 60 až 70 párů, zůstává na severu Čech,“ řekl Právu odborník na sýčky Martin Šálek pracující v České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Na jižním Plzeňsku zůstalo jen okolo posledních pěti párů, další se vyskytují už jen na jižní a také střední Moravě.
Důvodem mizení sýčka je hlavně průmyslové zemědělství. Pestrá a mozaikovitá zemědělská krajina se změnila na uniformní a intenzivně obdělávané pozemky s extrémně nízkým biologickým potenciálem.
„Intenzifikace zemědělství je také úzce spojená s masivním využíváním zemědělské chemie, což vedlo k dramatickému úbytku hmyzu, tedy hlavní potravy sýčků,“ uvedl Šálek.
Ornitologická tragédie: kvůli suchu uhynula na východě Austrálie většina vodních ptáků
Tři dvojice v panelácích
Sýček původně hnízdil často v hlavatých vrbách a doupných (dutých) stromech, které ale vymizely. Přesunul se tak do lidských obydlí, většinou na venkovské farmy, ale také do městských domů. Například na sídlištích v Ústí nad Labem žijí v panelových domech tři páry.
Na podporu sýčka vznikl před třemi lety sasko-český projekt Athene, který v Ústeckém kraji zajišťuje monitoring a cílenou ochranu pro hnízdící páry. V lokalitách s výskytem sýčka jsou například vyvěšovány bezpečné budky. Hlavním cílem projektu je podpora hnízdních příležitostí a odstranění člověkem vytvořených pastí.
„Až 35 procent sýčků hyne v různých pastích, jako jsou sudy na dešťovou vodu, napáječky, různé komíny nebo trubky. Sýček totiž hnízdí v dutinách, je zvědavý a kolikrát v nějaké trubce uvázne a nedostane se ven,“ uvedl Šálek.
Ochranáři se snaží také zvýšit pestrost krajiny. „Ve spolupráci se zemědělci zajišťujeme takzvané pásové seče. „Na posečených místech může sýček lovit, neposečené pásy, které by měly zabírat alespoň pětinu rozlohy, slouží jako prostředí pro hmyz a savce,“ řekl Šálek.
Ochranářský projekt Athene nyní již končí. „Naše práce ale nekončí, budeme v ochraně sýčka pokračovat dál,“ dodal Šálek.
Zbloudilý plameňák překvapil obyvatele Sibiře
